1. DVOREC
Dvorec je obdélník 23,77 m dlouhý a 8,23 m široký. Uprostřed je předělen
sítí zavěšenou na provaze nebo na kovovém laně o průměru maximálně 0,8
cm. Jeho konce jsou buď upevněny na horní ploše nebo vedeny přes horní
plochu dvou sloupků, které mají průřez buď čtvercový o straně nejvýše
15 cm, nebo kruhový o průměru nejvýše 15 cm. Tyto sloupky mohou přesahovat
zavěšené lano sítě nejvýše o 2,5 cm. Středy sloupků jsou na každé straně
vzdáleny 0,914 m od čáry ohraničující dvorec. Sloupky musí být tak vysoké,
aby provaz nebo kovové lano vedené přes jejich horní plochu byly 1,07
m nad zemí.
Jestliže se kombinovaného dvorce pro čtyřhru (viz pravidlo 34) a pro dvouhru
se sítí pro čtyřhru použije pro dvouhru, musí být síť podepřena ve výši
1,07 m dvěma sloupky, zvanými tyčky pro dvouhru, které mají průřez buď
čtvercový o straně nejvýše 7,5 cm, nebo kruhový o průměru nejvýše 7,5
cm. Jejich středy jsou na každé straně vzdáleny 0,914 m od čáry ohraničující
dvorec pro dvouhru.
Síť musí být napjata tak, aby zcela vyplňovala plochu mezi oběma sloupky,
a musí mít oka tak malá, aby jimi míč nemohl projít. Výška sítě uprostřed
je 0,914 m, ve středu je síť stažena zcela bílým popruhem širokým nejvýše
5 cm.
Provaz nebo kovové lano a horní okraj sítě jsou potaženy z obou stran
zcela bílou páskou širokou nejméně 5 cm a nejvýše 6,35 cm. Na síti, na
popruhu, na pásce a na tyčkách pro dvouhru nesmí být reklamy.
Čáry, které ohraničují kratší strany dvorce, se nazývají základní čáry,
čáry ohraničující delší strany dvorce se nazývají podélné čáry. Ve vzdálenosti
6,40 m od sítě jsou rovnoběžně se sítí čáry pro podání. Prostor po obou
stranách sítě mezi čarami pro podání a podélnými čarami je rozdělen na
dvě poloviny, zvané pole pro podání, střední čarou pro podání, která musí
být 5 cm široká a je uprostřed mezi podélnými čarami a rovnoběžná s nimi.
Každá základní čára je rozdělena v myšleném prodloužení střední čáry čarou
10 cm dlouhou a 5cm širokou, vyznačenou ze základní čáry kolmo dovnitř
dvorce a zvanou střední značka. Všechny ostatní čáry musí být nejméně
2,5 cm a nejvýše 5 cm široké, kromě základní čáry, která může být široká
nejvýše 10 cm. Všechny rozměry se počítají k vnějšímu okraji čar. Všechny
čáry musí být stejné barvy. Jsou-li na zadní straně dvorce umístěny reklamy
nebo jiná sdělení, nesmějí být bílé nebo žluté barvy. Světlé barvy lze
použít jen tehdy, nebude-li rušit vidění hráče.
Jsou-li reklamy umístěny na židlích čárových rozhodčích sedících na zadní
straně dvorce, nesmí být bílé nebo žluté barvy. Světlé barvy lze použít
jen tehdy, nebude-li to rušit vidění hráče.
Poznámka 1: Pro utkání Davis Cupu, Fed Cupu a pro oficiální
mistrovství Mezinárodní tenisové federace jsou stanoveny specifické požadavky
týkající se volného prostoru za základní čarou po stranách, které jsou
uvedeny v pravidlech těchto soutěží.
Poznámka 2: Na úrovni klubových a rekreačních soutěží má
být za každou základní čarou volný prostor nejméně 5,5 m a po stranách
nejméně 3,05 m.
2. STÁLÁ ZAŘÍZENÍ
DVORCE
Stálá zařízení dvorce zahrnují nejen síť, sloupky, tyčky pro dvouhru,
provaz nebo kovové lano, popruh nebo pásku, nýbrž také, pokud na hřišti
jsou, zadní a postranní ohrazení, ochozy, tribuny, pevná nebo pohyblivá
sedadla a židle kolem dvorce a všechny ostatní náležitosti kolem dvorce
a nad ním. Ke stálému zařízení dvorce se počítají i osoby sedící na židlích
a na sedadlech kolem dvorce, hlavní rozhodčí, rozhodčí u sítě, rozhodčí
pro chyby nohou, rozhodčí na čarách a sběrači míčů, pokud jsou na určených
místech.
Poznámka: Pro účel tohoto pravidla se pod označením hlavní
rozhodčí rozumí nejen hlavní rozhodčí na empajru, ale i osoby oprávněné
zaujmout místo na dvorci a všechny osoby pověřené tím, aby hlavnímu rozhodčímu
při řízení zápasu pomáhaly.
3. MÍČ
Míč musí mít vnější povrch všude stejný, sestávající z látkového potahu
a který je bílé nebo žluté barvy. Má-li švy, musí být bez stehů.
Pravidla týkající se míče jsou upřesněna v Příloze I (Předpisy pro provádění
zkoušek předepsaných pravidlem 3). V odstavci iv) je popsána velikost,
hmotnost má být větší než 56,7 g a menší než 58,5 g.
Míč má mít odskok vyšší než 134,62 cm a nižší než 147,32 cm, pustí-li
se volně na betonový podklad z výše 254,00 cm. Míč musí mít při zatížení
8,165 kg přední deformaci (deformace I.) větší než 0,559 cm a menší než
0,737 cm a zadní deformaci (deformace II.) větší než 0,800 cm, a menší
než 1,080 cm. Velikost obou těchto deformací určuje průměr tří samostatných
měření podél tří os míče, přitom se dvě samostatná měření nesmí od sebe
lišit o více než 0,076 cm.
Ke hře v nadmořské výšce nad 1219 m mohou být použity dva následující
typy míčů: první typ míče je totožný s výše popsaných typem a kromě toho,
že míč má mít odskok vyšší než 121,92 cm a nižší než 134,62 cm, má vnitřní
tlak větší než vnější tlak. Tento typ míče je všeobecně znám jako míč
pod tlakem. Druhý typ míče je totožný s výše popsaným typem a kromě toho,
že míč má mít odskok vyšší než 134,62 cm a nižší než 147,32 cm, má vnitřní
tlak odpovídající přibližně vnějšímu tlaku. Míč má být skladován před
použitím po dobu šedesáti dnů nebo déle v nadmořské výšce místa pořádaného
turnaje. Tento typ míče je všeobecně znám jako míč nulového tlaku nebo
jako beztlakový míč.
Všechny zkoušky odskoků, rozměrů a deformací se provádějí podle pravidel
uvedených v příloze I.
Mezinárodní tenisová federace rozhodne o tom, zda míč nebo jeho prototyp
vyhovuje všem uvedeným podmínkám a zda je způsobilý ke hře. Tato rozhodnutí
může učinit z vlastní iniciativy nebo na žádost kterékoli strany, která
má na věci oprávněný zájem, tedy hráče, výrobce nebo národního svazu a
jeho členů. Tato rozhodnutí a jejich výklady musí být v souladu s Přehledem
usnesení Mezinárodní tenisové federace, jehož výtisk lze obdržet od této
federace.
Poznámka: Všechny míče, které budou použity v turnajích
hraných podle pravidel tenisu, musí být uvedeny na oficiálním seznamu
míčů schválených ITF, který vydává Mezinárodní tenisová federace.
4. RAKETA
Pravidla tenisu nedovolují hrát s raketami, které nevyhovují těmto podmínkám:
a) úderová plocha rakety musí být rovná a tvoří ji struny střídavě
propletené nebo svázané v místech křížení a připojené k rámu rakety. Povrch
výpletu je jednotný a hustota strun ve středu rakety nesmí být menší než
na ostatní ploše. Raketa musí být vyrobena a vypletena tak, aby herní
vlastnosti byly stejné na obou stranách. Na strunách nesmí být připevněny
žádné předměty a výstupky kromě těch, které slouží výhradně k účelům preventivní
ochrany před opotřebením, před přeložením, před nežádoucím pohybem strun
nebo nežádoucími vibracemi, jsou přiměřených rozměrů a jsou k tomu účelu
vhodně umístěny,
b) pro profesionální hru platí od 1.ledna 1997 předpis, že rám
rakety s držadlem nesmí mít celkovou délku větší než 73,66 cm. Pro neprofesionální
hru platí od 1.ledna 2000 předpis, že rám rakety s držadlem nesmí mít
celkovou délku větší než 73,66 cm. Do 1.ledna 2000 je maximální délka
rakety pro neprofesionální hru 81,28 cm. Rám rakety nesmí mít celkovou
šířku větší než 31,75 cm. Plocha výpletu nesmí mít celkovou délku větší
než 39,37 cm a celkovou šířku větší než 29,21 cm.
c) na rámu rakety a na držadle nesmějí být připevněny žádné předměty
a zařízení kromě těch, které slouží výhradně k účelům preventivní ochrany
před opotřebením, před nežádoucími vibracemi nebo které slouží k rozložení
hmotnosti rakety, jsou přiměřených rozměrů a k tomuto účelu jsou vhodně
umístěny.
d) na rámu rakety, držadle a strunách rakety nesmí být žádné zařízení
umožňující podstatně změnit tvar rakety nebo rozložení hmotnosti ve směru
podélné osy, které by pozměnilo setrvačný pohyb rakety nebo záměrně změnilo
fyzikální vlastnosti takovým způsobem, že by během hry byl ovlivněn pohyb
rakety.
Mezinárodní tenisová federace rozhodne o tom, zda raketa nebo prototyp
vyhovuje výše uvedeným podmínkám a zda je způsobilá ke hře. Tato rozhodnutí
může učinit z vlastní iniciativy nebo na žádost kterékoliv strany, která
má na věci oprávněný zájem, tedy hráče, výrobce nebo národního svazu a
jeho členů. Tato rozhodnutí a jejich výklady musí být v souladu s Přehledem
usnesení Mezinárodní tenisové federace, jehož výtisk lze obdržet od této
federace.
Případ 1: Může být úderová plocha rakety pokryta více než jednou
vrstvou strun ?
Rozhodnutí: Ne. Pravidlo jasně hovoří o jednom povrchu křížem propletených
strun.
Případ 2: Jsou-li struny na více než jedné ploše, je povrch výpletu
považován za jednotný a rovný?
Rozhodnutí: Ne.
Případ 3: Mohou být na strunách rakety umístěna tlumítka vibrací
a pokud ano, na kterém místě?
Rozhodnutí: Ano, tlumítka však mohou být umístěna pouze mimo místo
křížení strun.
Případ 4: Hráči během hry náhle prasknou struny na jeho raketě.
Může za těchto okolností pokračovat s touto raketou ve hře?
Rozhodnutí: Ano.
5.
PODÁVAJÍCÍ A PŘIJÍMAJÍCÍ
Hráči stojí proti sobě na protilehlých stranách sítě; hráč, který první
podává míč do hry, se nazývá podávající, druhý hráč přijímající.
Případ 1: Ztrácí bod hráč, který se pokouší o úder a překročí myšlenou
čáru prodlužující síť
a) před úderem,
b) po úderu?
Rozhodnutí: V žádném z těchto případů neztrácí hráč bod proto,
že překročí tuto myšlenou čáru, pokud nevstoupil do soupeřova pole uvnitř
čar, které je ohraničují (pravidlo 20 e). Zabraňuje-li tím soupeři ve
hře, může se soupeř odvolat k rozhodnutí hlavního rozhodčího podle pravidel
21 a 25.
Případ 2: Podávající žádá, aby přijímající stál uvnitř čar, které
ohraničují jeho pole. Je to nezbytné?
Rozhodnutí: Není. Přijímající může na své straně sítě stát kdekoliv.
6. VOLBA STRAN
A PODÁNÍ
O volbě stran a o právu podávat nebo přijímat v první hře se rozhoduje
losem. Hráč, který vyhrál los, může volit nebo může požádat soupeře, aby
volil:
a) podání nebo příjem, v tom případě volí druhý hráč stranu nebo
b) stranu, v tom případě volí druhý hráč podání nebo příjem.
Případ 1: Mají hráči právo na novou volbu v případě, že zápas byl
zastaven nebo odložen dříve, než byl zahájen?
Rozhodnutí: Ano. Výsledek losování platí, může však být učiněna
nová volba týkající se podání a strany.
7. PODÁNÍ
Podává se takto: bezprostředně před podáním musí podávající zůstat stát
oběma nohama v klidu za základní čarou (t.j. dále od sítě než je základní
čára) a uvnitř mezi myšleným prodloužením střední značky a podélné čáry.
Podávající potom nadhodí rukou míč do vzduchu kterýmkoliv směrem a udeří
jej raketou dříve než dopadne na zem. Podání je provedeno v okamžiku,
kdy se raketa dotkne míče. Hráč, který má jen jednu paži, smí k nadhození
použít rakety.
Případ 1: Může se podávající ve dvouhře postavit za tu část základní
čáry, která je mezi podélnými čarami pro dvouhru a čtyřhru?
Rozhodnutí: Ne.
Případ 2: Vyhodí-li hráč při podání dva nebo více míčů místo jednoho,
ztrácí podání?
Rozhodnutí: Ne. Míč je neplatný, ale jestliže je hlavní rozhodčí
přesvědčen, že to hráč učinil úmyslně, může postupovat podle pravidla
21.
8. CHYBA NOHOU
Podávající v průběhu podání:
a) nesmí změnit postavení chůzí nebo během, nepatrné pohyby nohou,
které nemění podstatně původní postavení podávajícího se nepokládají za
změnu postavení chůzí nebo během,
b) nesmí se dotknout nohou jiného území, než území za základní
čarou mezi myšleným prodloužením střední značky a podélné čáry.
9. PRŮBĚH PODÁNÍ
a) při podání stojí podávající střídavě na pravé a na levé polovině
dvorce, počínaje pravou v každé hře. Podává-li hráč z nesprávné poloviny
dvorce a nezjistí-li se tato chyba, platí všechny výsledky hry následující
po tomto nesprávném podání nebo po těchto nesprávných podáních. Nesprávné
postavení se však musí opravit ihned, jakmile se chyba zjistí.
b) při podání musí míč přejít přes síť a dopadnout na zem v poli
pro podání, které leží úhlopříčně proti polovině dvorce, z níž se podává,
nebo musí dopadnout na některou čáru ohraničující příslušné pole dříve,
než je přijímající vrátí.
10. CHYBNÉ
PODÁNÍ
Podání je chybné :
a) poruší-li podávající některé ustanovení pravidel 7, 8 nebo 9b;
b) mine-li podávající míč při pokusu o úder;
c) dotkne-li se podávaný míč stálého zařízení (jiného než sítě,
popruhu nebo pásky) dříve než dopadne na zem.
Případ 1: Podávající vyhodí míč do výše jako přípravu k podání,
pak se rozhodne, že jej neudeří a místo toho jej chytne. Je to chyba?
Rozhodnutí: Ne.
Případ 2: Při podání ve dvouhře hrané na hřišti pro čtyřhru se
sloupky pro čtyřhru a s tyčkami pro dvouhru zasáhne míč tyčku pro dvouhru
a potom dopadne na zem ve správném poli pro podání. Je to chyba nebo neplatný
míč?
Rozhodnutí: Při podání je to chyba, protože tyčky pro dvouhru,
sloupky pro čtyřhru a část sítě nebo pásky mezi nimi jsou stálé zařízení
dvorce (pravidlo 2 a 10 a poznámka k pravidlu 24).
11. DRUHÉ PODÁNÍ
Po chybě (bylo-li první podání chybné) podává podávající znovu z té poloviny
dvorce, z níž poprvé podával chybně. Podal-li hráč z nesprávné poloviny,
má podle pravidla 9 právo na pouze jedno podání ze správné poloviny dvorce.
Případ 1: Hráč podává z nesprávné poloviny dvorce. Ztratí bod a
potom tvrdí, že to byla chyba, protože podával z nesprávné strany.
Rozhodnutí: Bod zůstává v platnosti a příští podání se provede
z té strany, z které se má podle stavu hry podávat.
Případ 2: Za stavu hry 15:15 podávající omylem podává z levé strany
a získává bod. Pak podává znovu z pravé strany, dopustí se chyby a nato
se zjistí chyba v postavení. Má nárok na předchozí bod? Z které strany
dvorce má příště podávat?
Rozhodnutí: Předchozí bod je platný. Příští podání bude z levé
strany dvorce, stav hry je 30:15 a podávající jednou podal chybně.
12. KDY LZE
PODÁVAT
Podávající nesmí podávat, dokud není přijímající připraven. Učiní-li přijímající
pokus vrátit podání, pokládá se za připraveného. Dá-li však najevo, že
není připraven, nemůže se dovolávat chyby v podání, jestliže míč nedopadl
do pole určeného pro podání.
13. NEPLATNÝ
MÍČ
Ve všech případech, kdy je míč prohlášen za neplatný nebo je přerušena
hra, je nutno vyložit pravidlo takto :
a) jde-li pouze o toto podání, opakuje se jen toto podání
b) ve všech ostatních případech se opakuje bod
Případ 1: Podání je přerušeno z příčiny, která není uvedena v pravidle
14. Má se opakovat jen toto podání?
Rozhodnutí: Ne, musí se hrát znovu celý bod.
Případ 2: Praskne-li míč, který je ve hře, je míč prohlášen za
neplatný?
Rozhodnutí: Ano.
14. NEPLATNÉ
PODÁNÍ
Podání je neplatné:
a) dotkne-li se podávaný míč sítě, popruhu nebo pásky, a je jinak
správný nebo dotkne-li se sítě, popruhu nebo pásky, a než dopadne na zem,
dotkne se ještě přijímajícího nebo čehokoli, co má přijímající na sobě
nebo co drží.
b) bylo-li podání zahráno správně nebo chybně, když přijímající
nebyl připraven (viz pravidlo 12).
Bylo-li podání neplatné, nepočítá se a podávající podává znovu. Neplatné
podání však neruší předchozí chybu.
15. POŘADÍ
PODÁNÍ
Po skončení první hry se stává přijímající podávajícím a podávající přijímajícím.
To se střídavě opakuje ve všech dalších hrách zápasu. Podává-li hráč mimo
pořadí, musí podávat hráč, který měl podávat, ihned jakmile se omyl zjistí,
ale všechny body dosažené před zjištěním omylu platí. Chybné podání před
zjištěním omylu se nepočítá. Skončí-li hra před zjištěním takového omylu,
zůstane pořadí podání tak, jak bylo změněno.
16. STŘÍDÁNÍ
STRAN
Hráči střídají strany po ukončení první, třetí a každé další liché hry
v každé sadě a po skončení každé sady. Není-li celkový počet her v sadě
lichý, střídá se až po ukončení první hry v další sadě.
Jestliže se omylem naruší správný postup střídání, musí hráči zaujmout
správné postavení ihned, jakmile se chyba zjistí, a pokračovat v původním
postupu střídání.
17. MÍČ VE HŘE
Míč je ve hře, jakmile je provedeno platné podání. Dokud neudělá některý
hráč chybu nebo pokud není míč prohlášen za neplatný, zůstává míč ve hře
až do rozhodnutí bodu.
Případ 1: Hráči se nepovede správný úder, není ohlášena chyba a
míč zůstává ve hře. Může soupeř reklamovat bod až po jeho dohrání?
Rozhodnutí: Ne, bod se nemůže reklamovat, jestliže hráči po chybě
pokračovali ve hře a pokud soupeř nebyl rušen.
18.
PODÁVAJÍCÍ ZÍSKÁVÁ BOD
Podávající získává bod:
a) jestliže se míč, který není neplatný podle pravidla 14, dříve
než dopadne na zem, dotkne přijímajícího nebo čehokoli, co má přijímající
na sobě nebo co drží;
b) jestliže přijímající ztratí bod jinak, tak jak je uvedeno v
pravidle 20.
19.
PŘIJÍMAJÍCÍ ZÍSKÁVÁ BOD
Přijímající získává bod:
a) dopustí-li se podávající dvojchyby při podání;
b) ztratí-li podávající bod jinak, tak jak je uvedeno v pravidle
20.
20. HRÁČ
ZTRÁCÍ BOD
Hráč ztrácí bod, jestliže:
a) se mu nepodaří vrátit míč, který je ve hře, přímo přes síť (s
výjimkou případů uvedených v pravidle 24a nebo 24c), dříve než se míč
dotkne dvakrát za sebou země; nebo
b) vrátí míč, který je ve hře tak, že dopadne na zem, na stálé
zařízení nebo na jiný předmět mimo čáry ohraničující soupeřovo pole; nebo
c) hraje míč před dopadem a vrátí jej chybně, i když přitom stojí
mimo dvorec; nebo
d) chytí na raketu míč, který je ve hře, a úmyslně jej nese nebo
jej úmyslně udeří raketou při úderu vícekrát než jednou; nebo
e) se dotkne kteroukoli částí těla nebo raketou (ať ji drží v ruce
či nikoli) nebo čímkoli, co má na sobě nebo co drží, sítě, sloupků, tyček
pro dvouhru, provazu nebo kovového lana, popruhu nebo pásky nebo země
v soupeřově poli, pokud je míč ve hře; nebo
f) hraje míč před dopadem dříve než přeletěl síť; nebo
g) se míč, který je ve hře, dotkne hráče nebo čehokoli, co má na
sobě nebo co drží, s výjimkou rakety, kterou drží v ruce nebo v rukou;
nebo
h) hodí svou raketu a zasáhne jí míč; nebo
i) změní při hře úmyslně a podstatně tvar své rakety.
Případ 1: Při podání vyletí podávajícímu raketa z ruky a dotkne
se sítě dříve než míč dopadne na zem. Je to chyba nebo hráč ztrácí bod?
Rozhodnutí: Hráč ztrácí bod, protože se jeho raketa dotkla sítě
v době, kdy byl míč ve hře (pravidlo e).
Případ 2: Při podání vyletí podávajícímu raketa z ruky a dotkne
se sítě až poté, kdy míč dopadl na zem za čáru dvorce. Je to chyba nebo
hráč ztrácí bod?
Rozhodnutí: Je to chyba, protože míč už nebyl ve hře, když se raketa
dotkla sítě.
Případ 3: Hráči A a B hrají proti hráčům C a D. Hráč A podává,
hráč D přijímá. Hráč C se dotkne sítě dříve než míč dopadne na zem. Pak
je ohlášena chyba, protože míč dopadl mimo pole pro podání. Ztrácejí hráči
C a D bod?
Rozhodnutí: Hlášení chyby bylo chybné. Hráči C a D ztratili bod ještě
než mohla být ohlášena chyba, neboť hráč C se dotkl sítě v době, kdy byl
míč ve hře (pravidlo 20 e).
Případ 4: Může hráč beztrestně přeskočit síť do soupeřova pole
v době, kdy je míč ve hře?
Rozhodnutí: Ne. Ztrácí za to bod (pravidlo 20 e).
Případ 5: Hráč A zahraje míč s rotací přes síť, ale po odskoku
se míč vrátí na stranu hráče A. Hráč B nemůže na míč dosáhnout, hodí za
ním tedy raketu a ta míč zasáhne. Raketa i míč dopadnou na stranu hráče
A. Hráč A vrátí míč mimo pole hráče B. Získá hráč B bod, nebo jej ztrácí?
Rozhodnutí: Hráč B ztrácí bod (pravidlo 20e a 20h).
Případ 6: Hráč stojící mimo pole podání je zasažen podávaným míčem
dříve než míč dopadne na zem. Získává bod nebo jej ztrácí?
Rozhodnutí: Zasažený hráč ztrácí bod (pravidlo 20 g), jestliže
není možno na tento případ uplatnit pravidlo 14a.
Případ 7: Hráč stojící mimo hřiště zahraje míč před dopadem nebo
jej chytí do ruky a vyžaduje přiznání bodu, protože míč šel určitě mimo
hřiště.
Rozhodnutí: Hráč nemůže v žádném případě žádat o získání bodu,
protože:
i) chytí-li míč, ztrácí bod podle pravidla 20g.
ii) zahraje-li míč před dopadem a vrátí jej chybně, ztrácí bod
podle pravidla 20c.
iii) zahraje-li míč před dopadem a vrátí jej správně, hra pokračuje.
21. BRÁNĚNÍ
SOUPEŘI VE HŘE
Dopustí-li se hráč úmyslně činu, který brání soupeři v úderu, ztrácí bod.
Dopustí-li se hráč takového činu neúmyslně, bod se opakuje.
Případ 1: Má být potrestán hráč, dotkne-li se při úderu svého soupeře?
Rozhodnutí: Ne, pokud hlavní rozhodčí nepokládá za nutné zasáhnout
podle pravidla 21.
Případ 2: Odskočí-li míč přes síť zpět k hráči, který jej udeřil,
může soupeř sáhnout přes síť, aby míč zahrál. Jak rozhodne hlavní rozhodčí,
brání-li mu v tom soupeř?
Rozhodnutí: Podle pravidla 21 může hlavní rozhodčí buď přiznat
bod hráči, kterému bylo bráněno ve hře, nebo nařídit, aby se bod opakoval
(viz též pravidlo 25).
Případ 3: Může být neúmyslný dvojdotek posuzován jako rušení soupeře
podle pravidla 21?
Rozhodnutí: Ne.
22. MÍČ NA ČÁŘE
Dopadne-li míč na čáru, považuje se za míč, který dopadl do pole ohraničeného
touto čarou.
23. DOPAD MÍČE
NA STÁLÉ ZAŘÍZENÍ DVORCE
Dotkne-li se míč ve hře stálého zařízení (jiného než sítě, sloupků, tyček
pro dvouhru, provazu nebo kovového lana, popruhu nebo pásky) po dopadu
na zem, získává bod hráč, který míč zahrál. Dotkne-li se míč těchto zařízení
před dopadem na zem, získává bod soupeř.
Případ 1: Vrácený míč zasáhne hlavního rozhodčího nebo jeho empajr.
Hráč tvrdí, že míč šel do hřiště.
Rozhodnutí: Hráč ztrácí bod.
24. SPRÁVNĚ
VRÁCENÝ MÍČ
Míč je vrácen správně :
a) dotkne-li se sítě, sloupků, tyček pro dvouhru, provazu nebo
kovového lana, popruhu nebo pásky, přejde přes ně a dopadne na zem ve
správném poli; nebo
b) dopadne-li podaný nebo vrácený míč do správného pole a odrazí
se z něho zpět přes síť nebo jej tam zažene vítr a nakloní-li se hráč,
který do něho má udeřit přes síť a zahraje míč a přitom se neproviní ve
smyslu pravidla 20; nebo
c) byl-li vrácen vně kolem sloupku nebo tyčky pro dvouhru buď nad
úrovní horního okraje sítě, nebo pod ní, i když se dotkne sloupku nebo
tyčky pro dvouhru, pokud dopadne na zem do správného pole; nebo
d) přesáhne-li hráčova raketa síť, když už míč vrátil, přelétne-li
míč síť dříve než byl zahrán, a byl-li vrácen správně; nebo
e) podaří-li se hráči vrátit podaný míč nebo míč ve hře, který
zasáhl jiný míč ležící v poli.
Poznámka: Ve dvouhře, bylo-li hřiště pro čtyřhru změněno
pro pohodlí ve hřiště pro dvouhru použitím tyček pro dvouhru, tvoří po
dobu hry sloupky pro čtyřhru a ty části sítě, provazu nebo kovového lana
a pásky, které jsou vně tyček pro dvouhru, stálé zařízení dvorce a nelze
je považovat za sloupky nebo části sítě pro dvouhru. Vrácený míč, který
proletí pod lanem sítě mezi tyčkou pro dvouhru a přilehlým sloupkem pro
čtyřhru, aniž se dotkl lana sítě, sítě nebo sloupku pro čtyřhru, a dopadne
do správného pole, je vrácen správně.
Případ 1: Míč jdoucí mimo dvorec zasáhne sloupek pro čtyřhru nebo
tyčku pro dvouhru a dopadne do soupeřova pole. Je úder správný?
Rozhodnutí: Jestliže je to podání, není správný (podle pravidla 10c).
Jestliže to není podání, je úder správný (podle pravidla 24a)
Případ 2: Je úder správný, jestliže hráč při vrácení míče drží
raketu oběma rukama?
Rozhodnutí: Ano.
Případ 3: Podaný míč nebo míč ve hře zasáhne míč ležící na dvorci.
Je tím získán nebo ztracen bod?
Rozhodnutí: Není. Hra musí pokračovat. Není-li hlavnímu rozhodčímu jasné,
zda byl vrácen správný míč, prohlásí bod za neplatný.
Případ 4: Může hráč kdykoli při hře použít více než jedné rakety?
Rozhodnutí: Ne. Text pravidel se vztahuje vždy jen k jedné raketě.
Případ 5: Může hráč požadovat, aby míč nebo míče ležící na soupeřově
poli byly odstraněny?
Rozhodnutí: Ano, ale jen dokud není míč ve hře.
25. PŘEKÁŽKA
HRÁČE PŘI ÚDERU
Zabránilo-li hráči v provedení úderu něco, na co nemá vliv, s výjimkou
stálého zařízení dvorce, musí být míč prohlášen za neplatný. Výjimku tvoří
ustanovení pravidla 21.
Případ 1: Divák se dostane do cesty hráči a tomu se nepodaří vrátit
míč. Může hráč požadovat, aby byl míč prohlášen za neplatný?
Rozhodnutí: Ano, je-li hlavní rozhodčí přesvědčen, že hráče rušily
okolnosti, na které neměl vliv, nikoli však způsobilo-li to stálé zařízení
dvorce nebo úpravy hřiště.
Případ 2: Hráč je rušen jako v předchozím případě a hlavní rozhodčí
prohlásí míč za neplatný. Podávající podal předtím jednou chybně. Má právo
na dvě podání?
Rozhodnutí: Ano, neboť je-li míč ve hře, musí se opakovat bod,
nikoli pouze úder.
Případ 3: Může hráč požadovat, aby byl míč prohlášen za neplatný
podle pravidla 25, domnívá-li se, že soupeř byl rušen ve hře, a proto
neočekával, že soupeř míč vrátí?
Rozhodnutí: Ne.
Případ 4: Je úder správný, zasáhne-li míč, který je ve hře, ve
vzduchu jiný míč?
Rozhodnutí: Míč má být prohlášen za neplatný, nedostal-li se jiný
míč do vzduchu přičiněním některého z hráčů. V takovém případě rozhodne
hlavní rozhodčí podle pravidla 21.
Případ 5: Ohlásí-li hlavní rozhodčí, nebo jiný rozhodčí "chybu"
nebo "aut" a pak se opraví, které hlášení platí?
Rozhodnutí: Míč musí být prohlášen za neplatný, není-li hlavní
rozhodčí přesvědčen, že žádný z hráčů nebyl rušen ve hře. Jinak platí
opravené hlášení.
Případ 6: Odrazí-li se míč při prvním podání, které bylo chybné,
zpět do dvorce a překáží přijímajícímu v přijetí druhého podání, může
přijímající žádat, aby toto podání bylo prohlášeno za neplatné?
Rozhodnutí: Ano. Měl-li však možnost odstranit míč ze dvorce a neučiní-li
tak z nedbalosti, nemůže neplatnost podání požadovat.
Případ 7: Je úder správný, dotkne-li se míč předmětu ležícího nebo
pohybujícího se na dvorci?
Rozhodnutí: Je to správný úder, nedostal-li se tento předmět na dvorec,
až když byl míč uveden do hry. V tomto případě musí být míč prohlášen
za neplatný. Zasáhne-li míč, který je ve hře, předmět pohybující se po
povrchu dvorce nebo nad ním, musí být prohlášen za neplatný.
Případ 8: Jak se postupuje, je-li první podání chybné, druhé podání
správné a míč musí být prohlášen za neplatný buď podle pravidla 25 nebo
proto, že hlavní rozhodčí není schopen rozhodnout?
Rozhodnutí: Chyba se zruší a celý bod se hraje znovu.
26. STAV VE HŘE
a) Získá-li hráč první bod, je stav 15 pro tohoto hráče, získá-li
týž hráč druhý bod, je stav 30 pro tohoto hráče, získá-li týž hráč třetí
bod, je stav 40 pro tohoto hráče, a získá-li týž hráč čtvrtý bod, získává
hru s touto výjimkou : získají-li oba hráči po třech bodech, je stav shoda
a nejbližší bod se počítá jako výhoda pro toho hráče, který jej získal.
Získá-li týž hráč následující bod, vyhrává hru. Získá-li následující bod
druhý hráč, je stav opět shoda a tak dále, dokud jeden z hráčů nezíská
dva body následující bezprostředně po shodě, a tím i hru.
b) Volitelný alternativní systém skóre
Systém stavu hry bez výhod „No Ad“ může být zvolen jako alternativní systém
skóre s tou podmínkou, že pořadatel oznámí toto rozhodnutí před začátkem
akce.
V tomto případě má pravidlo následující znění:
Získá-li hráč první bod, je stav 15 pro tohoto hráče, získá-li týž hráč
druhý bod, je stav 30 pro tohoto hráče, získá-li týž hráč třetí bod, je
stav 40 pro tohoto hráče, a získá-li týž hráč čtvrtý bod, získává hru
s touto výjimkou: získají-li oba hráči po třech bodech, je stav shoda
a následuje jeden rozhodující bod, při kterém přijímající určí zda chce
přijímat podání z pravé poloviny dvorce nebo z levé poloviny dvorce. Hráč,
který vyhrál rozhodující bod, získává hru.
Čtyřhra
Ve čtyřhře platí podobný postup jako ve dvouhře. Pokud stav hry dosáhne
shody, může si přijímající tým vybrat zda chce přijímat rozhodující bod
z pravé nebo z levé poloviny dvorce. Tým, který vyhrál rozhodující bod,
získává hru.
Smíšená čtyřhra
Pro smíšenou čtyřhru platí poněkud odlišný postup : Pokud stav hry dosáhne
shody při podání muže, musí muž podávat na muže bez ohledu na polovinu
dvorce, na které přijímající stojí. Pokud stav hry dosáhne shody při podání
ženy, musí žena podávat na ženu bez ohledu na polovinu dvorce, na které
přijímající stojí.
27. STAV V SADĚ
a) Hráč (ve čtyřhře pár), který první získal šest her, vyhrává
sadu. Musí však získat nejméně o dvě hry více než soupeř, a jestliže je
to nutné, musí se sada prodloužit, dokud se nedosáhne tohoto rozdílu.
b) Způsob počítání tie-break lze použít jako alternativu ke způsobu
počítání s výhodami podle ustanovení pravidla 27a, avšak musí to být ohlášeno
před zápasem.
V tomto případě platí toto pravidlo:
Počítání při tie-breaku se použije, dosáhnou-li obě strany stavu šesti
her v kterékoliv sadě s výjimkou třetí nebo páté sady zápasu hraného na
tři nebo pět sad. Ve třetí nebo páté sadě se hraje jako obvykle s výhodami
na rozdíl dvou her, jestliže nebylo před zápasem ohlášeno jiné Rozhodnutí:
V tie-breaku se postupuje následujícím způsobem.
Dvouhra
i) Hráč, který první získá sedm bodů, získává hru a sadu za předpokladu,
že vede rozdílem dvou bodů. Mají-li obě strany po šesti bodech, prodlouží
se hra, dokud se nedosáhne tohoto rozdílu. V tie-breaku se používá numerické
počítání.
ii) Hráč, který má podle pořadí podávat, je podávajícím pro první
bod. Jeho soupeř je podávajícím pro druhý a třetí bod a potom podává každý
hráč střídavě pro dva následující body, dokud není rozhodnuto o vítězi
hry a sady.
iii) Od prvního bodu se podává střídavě z pravé a levé strany dvorce
počínaje pravou stranou. Jestliže je podání provedeno z nesprávné strany
dvorce a nezjistí-li se to, platí všechny výsledky hry následující po
takovém nesprávném podání nebo po takových nesprávných podáních. Nesprávné
postavení se však musí opravit ihned, jakmile se chyba zjistí.
iv) Hráči si vymění strany po každých šesti bodech a po skončení
tie-breaku.
v) Pro výměnu míčů se počítá tie-break za jednu hru, pouze v případě,
že by měly být míče měněny na začátku tie-breaku, bude tato výměna posunuta
do druhé hry následující sady.
Čtyřhra
Ve čtyřhře se použije postupu platného pro dvouhru. Hráč, který má podle
pořadí podávat, je podávajícím jen pro první bod. Každý hráč potom střídavě
podává pro dva body v témže pořadí v jakém podával v této sadě předtím,
dokud není rozhodnuto o vítězi hry a sady.
Střídání podání
Hráč (nebo pár ve čtyřhře), který měl podávat v tie-breaku jako první,
bude přijímajícím v první hře následující sady.
Případ 1: Za stavu 6:6 se hraje tie-break, ačkoli bylo rozhodnuto
a ohlášeno před zápasem, že tato sada bude hrána s výhodami na rozdíl
dvou her. Jsou již odehrané body platné?
Rozhodnutí: Zjistí-li se chyba dříve, než byl dán míč do hry pro druhý
bod, bude první bod počítán jako platný, ale chyba musí být ihned opravena.
Zjistí-li se však chyba až potom, kdy byl míč dán do hry pro druhý bod,
bude hra pokračovat jako tie-break.
Případ 2: Za stavu 6:6 se hraje s výhodami na rozdíl dvou her,
ačkoliv bylo rozhodnuto a ohlášeno před zápasem, že bude hrán tie-break.
Jsou již odehrané dva body platné?
Rozhodnutí: Zjistí-li se chyba dříve, než byl míč dán do hry pro druhý
bod, bude první bod počítán jako platný, ale chyba musí být ihned opravena.
Zjistí-li se však chyba až potom, kdy byl míč dán do hry pro druhý bod,
bude hra pokračovat s výhodami na rozdíl dvou her. Bude-li však potom
dosaženo stavu hry 8:8 nebo s vyšším sudým číslem, bude za tohoto stavu
hrán tie-break.
Případ 3: Podává-li během tie-breaku ve dvouhře nebo ve čtyřhře
hráč mimo pořadí podání, zůstane takto změněné podání až do konce hry?
Rozhodnutí: Jestliže hráč dokončil svá podání, zůstane pořadí podání
tak, jak bylo změněno. Zjistí-li se chyba dříve než hráč dokončí svá podání,
opraví se pořadí ihned, ale odehrané body zůstávají v platnosti.
Od 1. 7. 2000 do 31. 12. 2001 se budou oficiálně testovat alternativní
způsoby počítání:
1. „Krátké“ sady
Hráč (ve čtyřhře pár), který první získal čtyři hry, vyhrává sadu. Musí
však získat nejméně o dvě hry více než soupeř. Dosáhnou-li obě strany
stavu čtyř her v kterékoliv sadě, hraje se rozhodující hra systémem tie-break.
2. rozhodující sada „tie-break“
Když je při klasickém počítání stav v zápase 1 : 1 na sady, respektive
2 : 2 na sady, když se hraje na tři vítězné sady, hraje se rozhodující
sada systémem tie-break
3. rozhodující sada „náhlá smrt“
Když je při klasickém počítání stav v zápase 1 : 1 na sady, respektive
2 : 2 na sady, když se hraje na tři vítězné sady, hraje se rozhodující
sada systémem „náhlá smrt“. Hráč (ve čtyřhře pár), který první získal
dvě hry, vyhrává rozhodující sadu. Musí však získat nejméně o dvě hry
více než soupeř. Dosáhnou-li obě strany dvou her, hraje se rozhodující
hra systémem tie-break.
Použití těchto alternativních způsobů počítání stavu v sadě musí být oznámeno
pořadatelem před zahájením akce.
28. NEJVYŠŠÍ
POČET SAD
Nejvyšší počet sad v zápase může být pět, při účasti žen tři (při použití
krátkých sad u obou kategorií pět).
29.
POSTAVENÍ ROZHODČÍCH
V zápasech, v nichž je určen hlavní rozhodčí, je jeho rozhodnutí konečné.
Je-li však určen vrchní rozhodčí, je možno se k němu odvolat z rozhodnutí
hlavního rozhodčího v otázce pravidel. Konečné je teprve rozhodnutí vrchního
rozhodčího. V zápasech, v nichž jsou určeni pomocníci hlavního rozhodčího
(čároví rozhodčí, rozhodčí na síti, rozhodčí pro chyby nohou), jsou jejich
rozhodnutí v otázkách faktu konečná. Pouze v případě, kdy se tento pomocník
dopustí podle názoru hlavního rozhodčího prokazatelně chyby, může hlavní
rozhodčí jeho rozhodnutí změnit nebo prohlásit míč za neplatný. Není-li
pomocník schopen rozhodnout, okamžitě to oznámí hlavnímu rozhodčímu a
ten rozhodne sám. Není-li hlavní rozhodčí schopen rozhodnout v otázce
faktu, prohlásí míč za neplatný.
V zápasech Davis Cupu nebo v jiných utkáních družstev, při nichž je vrchní
rozhodčí přítomen na dvorci, může změnit jakékoliv Rozhodnutí: Vrchní
rozhodčí může též dát pokyn hlavnímu rozhodčímu, aby byl bod považován
za neplatný.
Vrchní rozhodčí může podle uvážení kdykoliv přerušit a odložit zápas pro
tmu, pro nevyhovující stav hřiště nebo pro špatné počasí. Při takovém
přerušení platí dosažený stav a postavení hráčů na hřišti, nedohodnou-li
se vrchní rozhodčí a hráči na něčem jiném.
Případ 1: Hlavní rozhodčí prohlásí míč za neplatný, ale hráč tvrdí,
že není důvod k opakování bodu. Může být vrchní rozhodčí požádán o rozhodnutí?
Rozhodnutí: Ano. V otázce výkladu pravidel tenisu vztahující se
k určité nesporné skutečnosti rozhoduje nejprve hlavní rozhodčí. Má-li
však hlavní rozhodčí pochybnost nebo se hráč odvolává proti jeho rozhodnutí,
může být vrchní rozhodčí požádán o rozhodnutí, které je konečné.
Případ 2: Míč je ohlášen "aut", ale hráč tvrdí, že míč
byl dobrý. Může rozhodnout vrchní rozhodčí?
Rozhodnutí: Ne, protože je to rozhodnutí vztahující se ke skutečné události,
a proto rozhodnutí rozhodčích na dvorci je konečné.
Případ 3: Může hlavní rozhodčí po dohrání bodu opravit - podle
vlastního názoru - prokazatelnou chybu čárového rozhodčího, která se stala
ve hře?
Rozhodnutí: Ne. Hlavní rozhodčí může opravit rozhodnutí čárového
rozhodčího pouze tehdy, učiní-li tak ihned po tom, kdy se chyba stala.
Případ 4: Čárový rozhodčí hlásí míč "aut". Hlavní rozhodčí
dopad míče dobře neviděl, ale přesto se domníval, že míč byl dobrý. Může
změnit rozhodnutí čárového rozhodčího?
Rozhodnutí: Ne. Hlavní rozhodčí může toto rozhodnutí změnit, jen
je-li přesvědčen, že to bylo prokazatelně nesprávné. Může opravit míč
označený čárovým rozhodčím jako dobrý jen tehdy, viděl-li prostor mezi
míčem a čarou. Míč hlášený čárovým rozhodčím chybně "aut" může
opravit jen tehdy, když viděl, že míč dopadl na čáru nebo padl do dvorce
z její vnitřní strany.
Případ 5: Může čárový rozhodčí změnit své rozhodnutí po ohlášení
stavu hry hlavním rozhodčím?
Rozhodnutí: Ano, jestliže si čárový rozhodčí uvědomí, že udělal chybu,
může ohlásit opravu, učiní-li tak okamžitě.
Případ 6: Hráč tvrdí, že míč, který zahrál, byl dobrý, ačkoli rozhodčí
na čáře ohlásil míč "aut". Může hlavní rozhodčí změnit jeho
rozhodnutí?
Rozhodnutí: Ne. Hlavní rozhodčí nemůže nikdy změnit rozhodnutí
na základě protestu hráče nebo na jeho žádost.
30. PLYNULOST
HRY A ČAS ODPOČINKU
Hra má plynule pokračovat od prvního podání až do ukončení zápasu s
těmito výjimkami:
je-li první podání chybné, musí být míč pro druhé podání udeřen podávajícím
bez meškání. Přijímající musí hrát v přiměřeném tempu podávajícího a musí
být připraven přijímat, když je podávající připraven podávat.
Při změně stran může uplynout maximálně jedna minuta a třicet sekund od
momentu ukončení hry do okamžiku zahrání prvního podání v další hře. Po
první hře každé sady a v tie-breaku musí hra plynule pokračovat a hráči
si musí vyměnit strany bez přestávky. Po skončení každé sady následuje
přestávka 120 sekund od momentu ukončení hry do okamžiku zahrání prvního
podání v další hře. Hlavní rozhodčí může vzít zřetel na překážku, která
zabránila pokračování ve hře. Pořadatelé mezinárodních okruhů a utkání
družstev uznaných Mezinárodní tenisovou federací mohou určit povolený
čas mezi jednotlivými body, který nesmí přesáhnout 20 sekund a to od okamžiku,
kdy byl dohrán předchozí bod do chvíle zahájení příštího bodu.
a) hra se nesmí nikdy přerušit, zdržovat nebo rušit proto, aby
hráč nabral sílu, dech nebo tělesnou kondici. Pouze v případě zranění
může hlavní rozhodčí povolit jedno tříminutové přerušení k ošetření tohoto
zranění.
b) vznikne-li bez hráčovy viny na jeho oděvu, obuvi nebo výstroji
(kromě rakety) taková závada, že je pro hráče nemožné nebo nežádoucí pokračovat
ve hře, může hlavní rozhodčí přerušit hru, aby závada mohla být odstraněna.
c) hlavní rozhodčí může kdykoliv přerušit nebo zdržet hru, jestliže
je to nutné nebo vhodné.
d) po třetí sadě, zúčastní-li se hry ženy, tak po druhé sadě, má
každý hráč právo na odpočinek, avšak ne delší než 10 minut. V zemích ležících
mezi 15. stupněm severní šířky a 15. stupněm jižní šířky ne delší než
45 minut. Hlavní rozhodčí však může, je-li to nezbytné vzhledem k okolnostem,
které se vymykají kontrole hráčů, přerušit hru na takovou dobu, jakou
uzná za nutnou. Přeruší-li se hra a pokračuje se v ní až druhý den, mají
hráči druhý den právo na odpočinek až po sehrání tří sad (při účasti žen
dvou sad), dokončení rozehrané sady se považuje za jednu sadu. Přeruší-li
se hra a pokračuje se v ní týž den až po deseti minutách, mají hráči nárok
na odpočinek až po sehrání tří sad bez přerušení (při účasti žen dvou
sad), dokončení rozehrané sady se považuje za jednu sadu. Každá národní
federace nebo řídící výbor turnaje, utkání nebo soutěže může toto ustanovení
upravit nebo je vypustit ze svých předpisů, avšak musí být ohlášeno před
jejich zahájením. V soutěžích Davis Cupu a Fed Cupu může toto ustanovení
upravit nebo je vypustit ze
svých předpisů pouze Mezinárodní tenisová federace.
e) řídící výbor soutěže může podle své úvahy určit délku rozehrání
před zápasem. Tato doba nesmí přesáhnout pět minut a musí být ohlášena
před zahájením soutěže.
f) v případě nutnosti použít penalty systém učiní hlavní rozhodčí
rozhodnutí v souladu s odpovídajícím způsobem sankcí.
g) bude-li porušování zásad této hry i nadále pokračovat, může
hlavní rozhodčí po náležitém napomenutí skrečovat zápas hráči, který se
provinil.
31. KOUČOVÁNÍ
V utkání družstev může hráč přijímat pokyny od kapitána sedícího na dvorci
pouze při střídání stran na konci hry, nikoli však při střídání stran
při tie-breaku. V kterémkoli jiném zápase nesmí hráč přijímat při hře
žádné pokyny. Ustanovení tohoto pravidla musí být přísně dodržována. Hráči,
který se provinil, může být po náležitém napomenutí zápas skrečován. Je-li
stanoven penalty systém, hlavní rozhodčí učiní rozhodnutí v souladu s
tímto způsobem sankcí.
Případ 1: Může hráč dostat napomenutí nebo může mu být zápas skrečován,
jestliže pokyny dostává posunky nebo jiným nenápadným způsobem?
Rozhodnutí: Hlavní rozhodčí musí zasáhnout ihned, jakmile postřehne,
že pokyn byl dán slovně nebo signály. Jestliže to hlavní rozhodčí nepostřehne,
může jej hráč na to upozornit.
Případ 2: Může hráč přijímat pokyny během stanovené přestávky podle
pravidla 30e, nebo když je hra přerušena a opustí dvorec?
Rozhodnutí: Ano, za těchto okolností, není-li hráč na dvorci, neexistuje
žádné omezení pro koučování.
Poznámka: Koučováním se rozumí jakákoliv rada nebo pokyn.
32. VÝMĚNA MÍČŮ
Mají-li se měnit míče po stanoveném počtu her a výměna se neprovede ve
správném sledu, opraví se chyba, až hráč nebo pár ve čtyřhře, který měl
s novými míči podávat, bude opět na řadě. Další výměna bude prováděna
tak, že počet her mezi těmito výměnami bude v souladu s původně dohodnutým
počtem her. |
