ŠKOLNÍ   VZDĚLÁVACÍ   PROGRAM

pro základní vzdělávání

Č.j. 3 413/2007-21

ŠKOLA  V  RÁJI

ZÁKLADNÍ   ŠKOLA

Revoluční 413

Rovensko pod Troskami

1.     Identifikační údaje

název ŠVP:                Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

ŠKOLA V RÁJI, Č.j. 3 413/2007-21

předkladatel:             Základní škola, Revoluční 413, 512 63 Rovensko pod Troskami

                                   IZO: 102 442 924

                                   RED-IZO: 600099270

                                   IČO: 00856118

                                   tel.+fax:  481 382 201, e-mail: zsrovensko@seznam.cz

                                   www.rovensko.cz/skola

ředitel školy:             PaedDr. Zdeněk Měkyna

zřizovatel:                  Město Rovensko pod Troskami, náměstí č. 1, 512 63 Rovensko pod

Troskami

IČO: 00276073

tel.+fax: +420 481 382 236, e-mail: m.u@rovensko.cz

www.rovensko.cz

koordinátoři tvorby ŠVP:     PaedDr. Zdeněk Měkyna, Mgr. Jana Šonská

platnost dokumentu: od 1. září 2007

                                                                                              PaedDr. Zdeněk   M ě k y n a

                                                                                                                                             ředitel školy

2.     Charakteristika školy

2.1.  Úplnost a velikost školy

Základní škola v Rovensku pod Troskami je plně organizovanou školou (s oběma stupni), tedy

s 1. – 9. ročníkem, jejíž optimální kapacita je 260 žáků. V současné době má 10 tříd, z nichž je jedna třídou speciální, ve které  jsou vzděláváni žáci s lehkým mentálním postižením. Vzdělávání žáků probíhalo doposud podle tří vzdělávacích programů a to:

v 1. – 5. ročníku podle vzděl. programu č.j.: 12 05/97-20            Obecná škola

v 6. – 9. ročníku podle vzděl. programu č.j.: 16847/96-2             Základní škola

a ve spec. třídě podle vzděl. programu č.j.: 22980/97-22             Zvláštní škola

Součástmi školy jsou:    školní jídelna                 od 1.1.1996       s kapacitou  265 jídel

                                   školní družina                od 1.1.1996       s kapacitou   50  dětí.

zařazení do sítě škol: 30. 5. 1996

právním subjektem od 1. ledna 1996

            Základní škola v Rovensku pod Troskami je spádovou školou v mikroregionu Podhůří v centru Českého ráje. Škola umožňuje získat úplné základní vzdělání všem dětem, zejména pak ze spádových obcí Rovenska pod Troskami, Štěpánovic, Václaví, Ktové, Libuně, Újezda pod Troskami, Troskovic, Holenic, Borku pod Troskami, Radvánovic, Veselé u Semil, Žernova, Lestkova, Tatobit a Žlábku.

            Místem školy vede železniční trať Turnov-Jičín a několik linek autobusové dopravy, které umožňují spojení nejen se spádovými obcemi, ale také s Turnovem, Semily a Lomnicí nad Popelkou.

2.2.  Vybavení školy

Areál školy je tvořen dvěma budovami – starší z roku 1863 a novější z roku 1900. V letech 1960 –

1989 byly k jednotlivým budován přistavěny šatny a školní dílny a sociální zařízení, roce 2004

byla k mladší budově přistavěna nová sportovní hala, kterou s budovou propojuje krček. Svými parametry umožňuje hala nejen maximální pohyb žáků školy, ale také provozování všech dostupných sportů široké veřejnosti. Po dokončené rekonstrukci hlavní budovy v roce 2006, byla zpřístupněna malá tělocvična – posilovna, která je vybavena nejen posilovacími stroji, ale také hrazdou a kruhy. V těsné blízkosti školy je atletické hřiště se 100m běžeckou drahou a hřištěm s umělým povrchem, dále pak zimní stadion. Žáci tak mají ideální podmínky pro provozování jak letních, tak zimních a zejména halových sportů. V letech 2005 – 2006 prošla hlavní budova celkovou rekonstrukcí, plně prostorově vyhovuje potřebám školy.

            Škola má celkem 21 učeben, které plně odpovídají hygienickým požadavkům (na hlavní budově), z toho 9 odborných (tělocvična, posilovna, Fy-Ch, Př-Z-D, pracovních činností, dvě dílny, hudebnu, počítačovou učebnu s 10 PC s rychlým internetovým připojením). Problémem zůstává vybavení vyhovujícím nábytkem – tento nedostatek chceme dle finančních možností v nejbližších letech odstranit.

            Obě budovy mají zrekonstruovaná sociální zařízení, na hlavní budově je navíc do každé třídy zavedena i teplá voda.

            Škola je bezbariérovým zařízením, kde se mohou vzdělávat i tělesně postižené děti (vstupy, záchody, třídy, aj.).

            Každý žák má možnost zřízení mailové adresy a bezplatný přístup pro připojení na Internet. Vyučující využívají ve výuce různé výukové počítačové programy. V nejbližších letech plánuje ředitelství zakoupení interaktivní tabule. Běžným vybavením odborných a poloodborných učeben jsou datavideoprojektory, zpětné projektory, VHS a DVD přehrávače a televizory.

            Škola má celkem 7 kabinetů, ve kterých jsou uloženy nejen pomůcky, ale také žákovská a učitelská knihovna. Většina vyučujících využívá k přípravě prostory dvou sboroven, ve kterých jsou umístěny počítače, zapojené do školní počítačové sítě s přístupem na Internet.

            Součástí školy je i Školní jídelna s kapacitou 500 jídel, kde se mají možnost žáci naobědvat. Jídelna současně připravuje stravu i pro sousední MŠ. Současný počet strávníků (cca 160), neumožňuje přípravu výběr z více jídel. Jídelna zajišťuje i pitný režim žáků školy, kdy připravuje na velkou přestávku pro děti čaj.

            Škola v plné míře využívá pro svou matriku program Bakalář, k němuž mají přístup všichni pracovníci.

2.3.  Charakteristika pedagogického sboru

Pedagogický sbor je15 členný, spojují se v něm pedagogové zejména středního a staršího věku, z čehož vyplývá, že všichni již mají určité zkušenosti v pedagogické práci. 90% učitelů je plně kvalifikovaných, 1 vyučující si hodlá doplnit vzdělání. Třetina učitelů ovládá alespoň částečně jeden cizí jazyk. Ve škole pracuje poradce pro volbu povolání, metodik prevence sociálně patologických jevů, dvě dyslektické asistentky, tři pedagogové mají kvalifikaci ze speciální pedagogiky. Všichni učitelé absolvovali v rámci SIPV kurz „Z“, dva mají ukončen kurz „P“ a další dva mají absolvován  kurz P0. Všichni učitelé jsou proškoleni v problematice ochrany při mimořádných událostech a mají základní kurz první pomoci.

2.4.  Charakteristika žáků

Většina žáků školy je z Rovenska pod Tr., zbývající z okolních obcí. Dojížděním do školy stráví na cestě v průměru 30 minut denně. Jde o děti, jejichž rodiče jsou většinou vyučeni nebo mají středoškolské vzdělání s maturitou, menší část vzdělání vysokoškolské. Děti často pomáhají svým rodičům při domácích pracích. Školu navštěvuje i několik dětí z Turnova, kde jsou třídy naplňovány na maximum a proto zde vzniká řada kázeňských problémů. Počet žáků v našich třídách se pohybuje mezi 18 – 25, což je ideální počet pro práci učitelů. Na škole se úspěšně daří integrovat žáky se specifickými poruchami učení a žáky s lehkou mentální dysfunkcí.

2.5.  Dlouhodobé projekty a mezinárodní spolupráce

Škola je zapojena do celonárodních projektů podporujících zdraví a sporty jako péče o Zdravé zuby, Coca-Cola cup a ekologické hnutí MRKEV. Pedagogové vzájemně spolupracují na školních projektech. Pravidelně pořádáme kulturní, kulturně vzdělávací, ozdravné nebo sportovně turisticky zaměřené pobyty. 7. ročníky vyjíždějí na lyžařský kurz a 3. a 4. třídy absolvují kurz výuky plavání a dopravní výchovy. V roce 2007 jsme navázali přeshraniční spolupráci se Zespółem Szkół v polské Męcince, se kterým jsme úspěšně zahájili projekt, z velké části financovaný EU.

2.6.  Spolupráce s rodiči a jinými subjekty

Rodiče dostávají informace o výsledcích vzdělávání prostřednictvím žákovských knížek, na třídních schůzkách, konzultačních dnech, případně osobně či telefonicky dle přání rodičů (zák. zástupců). Pro rodiče a veřejnost škola pořádá Den otevřených dveří, sportovní soutěže, na návštěvu zveme i místní mateřskou školu.

Na základě zákona č. 561/2004 Sb. § 167 a §168 zřizovatel zřizuje Školskou radu. Ve Školské radě zastupují školu 2 členové zvolení pedagogickými pracovníky školy, 2 zástupce si rodiče žáků volí do Školské rady sami a zbývající 2 členy deleguje zřizovatel. Rada se schází přibližně 4 x za školní rok, popř. dle potřeby. Rada je vedením školy informována o činnosti školy, o výsledcích vzdělávání, hospodaření, záměrech a dalším rozvoji. Rodiče se též vyjadřují k aktuálním problémům vzdělávání a výchovy dětí.

Základem vzdělávání a výchova integrovaných žáků je úzká spolupráce se všemi pobočkami PPP Semily (Semily, Turnov, Lomnice nad Popelkou) a PPP v Jičíně pro žáky navštěvující školu s trvalým bydlištěm v okrese Jičín.. V oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty škola spolupracuje se správou CHKO Český ráj v Turnově a s odborem životního prostředí Města Turnova a ZOO Liberec.

V oblasti kulturních akcí spolupracuje škola s Městskou knihovnou v Rovensku, tím, že je její dětské oddělení umístěno přímo v prostorách školy, s Kulturním střediskem a s Muzeem Českého ráje v Turnově.

Především ve sportu je výrazná spolupráce s turnovským Střediskem pro volný čas dětí a mládeže.

O dění ve škole dává škola pravidelně vědět na webových stránkách, v měsíčníku Hlasy a ohlasy Turnova, o větších událostech informuje v Deníku Pojizeří, v kabelové televizi města, případně v dalších médiích.

Rodiče jsou o činnosti školy informováni pravidelně prostřednictvím školního časopisu a webových stránek školy.

V roce 2007 byly položeny základy k přeshraničnímu partnerství se školou v polské Męcince, se kterou chce škola realizovala projekt, částečně hrazený z prostředků EU.

3.     Charakteristika ŠVP

3.1.   Zaměření školy

ŠVP vychází z obecných vzdělávacích cílů a klíčových kompetencí RVP ZV a z koncepce, která vznikla několikaletou snahou o inovaci pedagogického procesu a života školy vůbec, analýzou vlastních možností a schopností pedagogického sboru, požadavků rodičů.

Škola je zaměřena na:

• výuka cizích jazyků od 3. ročníku
• práce s výpočetní a komunikační technikou
• sportovní výchovu
• nabídku volitelných předmětů
• environmentální výchovu

-          chceme učit žáky takové znalosti a dovednosti, které budou dobře uplatnitelné v životě, tzn. méně encyklopedických poznatků a více se zaměřit na činnostní učení se zaměřením na praxi;

-          zavádět do výuky efektivní metody výuky, jako je skupinové (kooperativní) a projektové vyučování, kterými vedeme žáky k týmové práci, k vzájemné pomoci, sounáležitosti a vzájemnému respektu;

-          pro budoucí život v EU je nezbytné výrazně posílit výuku cizích jazyků

-          vést žáky k využívání komunikačních a informačních technologií, podporovat zavádění a využívání výpočetní techniky do všech předmětů, podporovat výuku na počítačích a jejich využívání;

-          preferovat sportovní výchovu, vést žáky ke zdravému životnímu stylu;

-          vést žáky k dodržování stanovených pravidel, zejména pravidel školního řádu, preferujeme lidskost ve vztazích mezi osobami nejen jiného pohlaví, ale i věku, národnosti či barvy pleti;

-          chceme stejnou péči věnovat všem žákům;

-          chceme klást důraz na všeobecné a rovné vzdělání pro všechny, neboť pro úspěšný rozvoj dítěte má velký význam život v populačně přirozené skupině (ve skupině jsou zastoupeni žáci s různými vlohami, nadáním a vlastnostmi);

-          nechceme preferovat jen intelektuální nadání, ale chceme stejně podporovat žáky i s jiným druhem nadání, jako je hudební, pohybové, manuální, estetické apod.;

-         provádět rozumnou integraci dětí zaostávajících, či jinak postižených přímo ve třídách základní školy s ostatními dětmi,

-          chceme se zaměřovat i na žáky nadané, chceme jim vytvořit  podmínky pro jejich rozvoj a tím omezit jejich přechod na jiné školy. Z metod práce chceme u těchto žáků preferovat samostatnou práci, skupinovou práci, projektové vyučování apod. Rovněž se chceme zúčastňovat různých soutěží školního i okresního charakteru, kde rovněž mají možnost se žáci prezentovat a zejména při přípravě k těmto soutěžím dochází k rozvoji jejich nadání. Chceme dále rozvíjet silné stránky školy a maximálně eliminovat a napravovat to, co považujeme za nedostatky.

-          Do této činnosti chceme zapojit i školní družinu či jiné útvary zájmové činnosti na škole (ZUŠ, kroužky);

-          prohloubit komunikaci s rodiči a širokou veřejností, s občanskými sdruženími.

3.2.   Výchovné a vzdělávací strategie

Cíle základního vzdělávání

3.3.   Klíčové kompetence

Klíčové kompetence mají žákům pomáhat při získávání základu všeobecného vzdělávání. Úroveň klíčových kompetencí získaných na základní škole není konečná, ale tvoří základ pro další celoživotní učení a orientaci v každodenním praktickém životě.

KOMPETENCE K UČENÍ – umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení

Během výuky klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání informací. Žáky vedeme k sebehodnocení. Individuálním přístupem k žákům, maximalizujeme jejich šanci prožít úspěch..

Žákům umožňujeme ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, je podněcována jejich tvořivost. Žáci se zúčastňují různých soutěží a olympiád. Učíme se vytvářet takové situace, v nichž má žák radost z učení pro samotné učení a pro jeho další přínos. Zadáváme dětem zajímavé domácí úkoly.

KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMU – podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů

Výuka je vedena tak, aby žáci hledali různá řešení problému, svoje řešení si dokázali obhájit. Ve vhodných oblastech vzdělávání používáme netradiční úlohy (Kalibro, Scio, Cermat, Matik, matematický Klokan ap.).

Při výuce motivujeme žáky v co největší míře problémovými úlohami z praktického života. Žáci si postupně zdokonalují kompetenci práce s informacemi ze všech možných zdrojů, ústních, tištěných mediálních a počítačových, včetně internetu, aby je uměli vyhledávat, třídit a vhodným způsobem využívat. Žáci jsou vedeni úměrně věku k používání internetu. Na škole v přírodě a projektových dnech používáme k logickému řešení problémů miniprojekty. Podle svých schopností a dovedností se žáci zapojují do soutěží. Starší žáci připravují různé aktivity pro mladší spolužáky (dětský den, soutěže, sportovní den, dopravní výchova ). Děti vedeme k aktivnímu podílu na všech fázích činnosti, na plánování, přípravě, realizaci i hodnocení.

KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ – vést žáky k všestranné a účinné komunikaci

Vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo školu. Učíme žáky obhajovat a argumentovat vhodnou formou svůj vlastní názor a zároveň poslouchat názor jiných. Začleňujeme metody kooperativního učení a jejich prostřednictvím vedeme děti ke spolupráci při vyučování. Podporujeme komunikaci s jinými školami .

KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ - rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých

Během vzdělávání mimo jiné používáme skupinovou práci žáků, vzájemnou pomoc při učení. Sociální kompetence vyvozujeme na praktických cvičeních a úkolech (při Tv, na lyžařských kurzech apod.). Usilujeme, aby žáci prokázali schopnost střídat role ve skupině. Žáky vedeme k respektování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se sami podílejí. Učíme je zároveň k odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky. Chceme žáky naučit základům kooperace a týmové práce.

KOMPETENCE OBČANSKÉ- připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti

Ve třídních kolektivech žáci společně stanovují pravidla chování. Školní řád navazuje na pravidla chování vytvořená ve třídách.

Je kladen důraz na Environmentální výchovu, ekologicky myslící jedinec (projekt Poznej a chraň aj.). Žáky vedeme k třídění odpadů. Při ozdravných pobytech v přírodě se žáci chovají jako zodpovědné osoby. Žáky zapojujeme do evropských projektů, kde se prakticky seznamují s kulturou jiných národů ( projekt EU, apod.)

KOMPETENCE PRACOVNÍ - pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci

Žáky motivujeme k aktivnímu zapojení do oblasti Svět práce. Vedeme je k objektivnímu sebehodnocení a posouzení s reálnými možnostmi při profesní orientaci. Výuku doplňujeme o praktické exkurze. Na škole je vypracován celoškolní plán k volbě povolání. Výběrem volitelných předmětů pomáháme žákům při profesní orientaci. Žáci jsou zapojováni do projektu volby povolání s Úřadem práce v Semilech a poradnou pro volbu povolání v Lomnici nad Popelkou.

3.4.  Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami  

3.4.1.      Vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení

Žáky s podezřením na vývojové poruchy učení jsou posíláni se souhlasem rodičů na vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny. Na základě vyšetření a doporučení pak děti zařazujeme do následné péče ke dvěma vyškoleným asistentkám na 1. stupni. Jednou týdně probíhá jedna vyučovací hodina nápravy ve dvou skupinách. Daří se nám tyto děti integrovat a věnovat jim speciální péči.

Třídní učitel sestavuje ve spolupráci s ostatními vyučujícími individuální vzdělávací plán, se kterým podrobně seznamuje rodiče. Zde jsou uvedeny závěry a doporučení pedagogicko-psychologické poradny na co se máme při nápravě zaměřit, které pomůcky je třeba používat, zvolíme nejvhodnější způsob klasifikace a individuální náplň ve vybraných předmětech. Úzce se spolupracuje s třídními učiteli, zvláště pak s vyučujícími českého jazyka na 2. stupni.Škola velmi dobře spolupracuje s pedagogicko-psychologickou poradnou a s rodiči nebo zákonnými zástupci žáků.

Škola usiluje o zajištění pedagogického asistenta, který by  spolupracoval s třídním učitelem, případně dalším vyučujícím při naplnění individuálního vzdělávacího plánu.

3.4.2. Vzdělávání žáků s poruchami chování

Jedná se o žáky hyperaktivní, popřípadě s edukativními problémy, mentálně postižení, kteří nerespektují některé normy společenského chování, jsou nepřizpůsobiví, impulsivní a snadno unavitelní.

Vzdělávání těchto žáků bude probíhat ve třídách na 1. a 2. stupni školy formou individuální integrace. Ve spolupráci a na doporučení pedagogicko-psychologické poradny se budou žáci vzdělávat podle zpracovaného individuálního výchovně-vzdělávacího plánu. V procesu vytváření klíčových kompetencí bude nutné klást zvýšený důraz na samostatné rozhodování, kritické myšlení, jednání bez podléhání manipulacím a výchovu k práci a ke spolupráci.

Učitel musí  s žáky, stanovit přesná pravidla chování a způsob komunikace ve třídě i mimo vyučování s tímto žákem. Zavést systém pochval a trestů.

3.4.3. Vzdělávání žáků s více vadami

Vzdělávání žáků s více vadami bude probíhat ve třídách na 1. a 2. stupni školy formou individuální integrace. Žáci se budou vzdělávat podle zpracovaného učebního plánu běžných tříd a na základě individuálních vzdělávacích plánů. Ve spolupráci a na doporučení  příslušných speciálně pedagogických center nebo pedagogicko-psychologických poraden budou realizovány změny v učebním plánu, týkající se těchto žáků. Na základě posouzení  SPC nebo PPP  o závažnosti postižení bude požadována přítomnost osobního asistenta, který bude pomáhat žákovi (jednomu či více) při přizpůsobení se školnímu prostředí, bude pomáhat učitelům při komunikaci s takovým to dítětem, pomáhat při komunikaci dítěte s ostatními žáky a také při komunikaci školy s rodiči postiženého žáka.

Na základě doporučení PPP, SPC je možné vzdělávat žáka v určitém předmětu  v  jiném  postupném ročníku.

3.4.4. Vzdělávání žáků sociokulturně znevýhodněných

            Vzhledem k tomu, že se ve spádovém regionu nenacházejí romské rodiny, probíhá ve třídách běžná společná výuka. V případě výskytu dětí z rodin sociokulturně znevýhodněných, jim bude dle zpracovaného IPV věnována zvýšená péče v předmětech, které jim dělají největší problémy, budou přednostně zapojeny do školní družiny a zájmových kroužků.

3.5.   Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných

Mimořádně nadané děti patří do kategorie žáků se specifickými vzdělávacími potřebami. Jsou schopné vysokého výkonu v jedné nebo více oblastí, mají vyspělý verbální projev, vynikající paměť, učí se rychle, bez pomoci druhých. Zvládají složitější myšlenkové operace než jejich vrstevníci. U takovýchto dětí je možné urychlovat školní proces, pokud žák zvládá učivo mnohem rychleji než spolužáci: (předčasný nástup do školy, přeskakování ročníků). Pro nadané žáky jsou u nás zřizována víceletá gymnázia, specializované jazykové nebo matematické třídy. Zjišťování mimořádného nadání žáky provádí PPP.

Dle individuálních potřeb žáka je možné zvolit:

-          individuální vzdělávací plán

-          rozšíření vzdělávacího obsahu

-          zadávání specifických úkolů

-          zapojení do rozsáhlejších prací a projektů

-          vnitřní diferenciace žáků v některých předmětech

-          účast na výuce některých předmětů se staršími žáky

-          přeřazení žáka do vyššího ročníku na základě komisionálního přezkoušení

Ve výuce je možné využít různých materiálů k rozvoji logického myšlení, (testy, kvízy, počítačové programy) a nabídnout odpolední školní aktivity - rozšiřující učivo v matematice, chemii a dalších předmětech, zprostředkovat pobytové kempy pro rodiny s nadanými dětmi (Mensa ČR).

3.6.   Začlenění průřezových témat

Průřezová témata jsou realizována především formou integrace do normální výuky. Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova je na 1. stupni běžnou součástí výuky, proto zde není vyplněno. Blíže je integrace vyjádřena v učebních osnovách jednotlivých vyučovacích předmětů 1. stupně.

1. Osobnostní a sociální výchova
2. Výchova demokratického občana
3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
4. Multikulturní výchova
5. Environmentální výchova
6. Mediální výchova

3.6.1.      OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

3.6.2. VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA

3.6.3.      VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

3.6.4. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA

3.6.5. ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

3.6.6.  MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

4.           Učební plán (viz příloha č.1a)

5.           Učební osnovy (viz příloha č. 2)

6.           Hodnocení žáků a autoevaluace školy

6.1. Zásady hodnocení a klasifikace žáků

Článek 1. - Úvod

            Nedílnou součástí výchovně vzdělávací činnosti základní školy je hodnocení a klasifikace žáků. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

            Hlavní zásadou hodnocení a klasifikace žáka je skutečnost, že učitel hodnotí vědomosti a dovednosti, tedy především to, co žák umí a nikoliv to, co žák neumí. Učitel posuzuje žákovy výkony komplexně v souladu se specifikou předmětu. Význam má i práce s chybou. Žák má právo udělat chybu s vědomím, že chybovat je normální. Chyba a následná práce s ní je příležitostí ke zlepšení.

            Skupinová práce se nehodnotí společnou známkou, ale jednotliví členové skupiny hodnotí sami sebe, svůj přínos pro skupinu, současně se hodnotí jednotliví členové skupiny vzájemně.

            Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každém hodnocení a klasifikaci žáka a prokazatelným způsobem průběžně informovat zákonného zástupce žáka.

            Hodnocení žáka musí mít motivační a diagnostickou funkci.

Článek 2. - Způsob klasifikace

Klasifikace žáka:

            1) klasifikačními stupni,

            2) slovním hodnocením

                        a) zejména u dětí se specifickými vývojovými poruchami učení podle Zákona č. 561/2004 Sb. a se souhlasem zákonného zástupce žáka a ředitele školy. Této alternativní formy hodnocení může učitel uplatnit u dětí s dyslexií a dysortografií v mateřském a cizím jazyce, u dětí s dyskalkulií v matematice v průběhu celého studia na škole, tj. ve všech ročnících.)

                        b) u ostatních dětí lze této formy hodnocení použít se souhlasem rodičů a ředitele školy v 1.-9. roč. ve všech předmětech. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce. Pro účely přijímacího řízení se převádí slovní hodnocení na klasifikaci automaticky. (dle § 51, odst.3-5 Zák.č. 561/2004 Sb.)

Neklasifikování žáka lze uskutečnit na základě správního rozhodnutí ředitele školy (kopie rozhodnutí musí být založena v katalogovém listu žáka.

Vzdělávání cizinců upravuje § 20 Školského zákona, jejich hodnocení v základních školách stanoví příslušný pokyn MŠMT.

Článek 3. - Podklady pro hodnocení a klasifikaci

Vyučující získává poklady pro hodnocení a klasifikaci následujícími metodami:

            1. soustavným diagnostickým pozorováním

            2. soustavným sledováním výkonu žáka a jeho připravenosti na vyučování

            3. analýzou výsledků různých činností žáka

            4. konzultacemi s ostatními učiteli

            5. konzultacemi s pracovníky PPP a zdravotních služeb (zejména u žáků s trvalejšími psychickými

                a zdravotními potížemi a poruchami)

            6. rozhovorem se žákem a zákonnými zástupci žáka

            7. různými druhy zkoušek

            8. didaktickými testy

            9. kontrolními písemnými pracemi, laboratorními pracemi a praktickými činnostmi

Článek 4. - Kritéria pro hodnocení a klasifikaci

Při hodnocení a klasifikaci je třeba vždy dbát na:

• věkové zvláštnosti žáka
• schopnosti a talent dítěte
• problémy spojené s poruchami učení a chování
• zdravotní stav dítěte a další indispozice
• specifiku předmětu
• posouzení komplexního výkonu žáka za celé klasifikační období
• dodržování zásady, že výsledná známka není aritmetickým průměrem
• přiměřenou náročnost ze strany učitele
• takové formy zkoušení, ověřování vědomostí a dovedností i komunikace s dětmi, aby bylo vyloučeno zesměšnění , stresování či potrestání
• seznámení žáka s veškerými výsledky zkoušení, s možností nápravy chyb a příčinami špatných výsledků či omylů

Článek 5. - Zodpovědnost za hodnocení a klasifikaci

I. Prospěch

            Za hodnocení a klasifikaci žáka zodpovídá vyučující jednotlivých předmětů. Žák 6.- 9. ročníku musí být vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň dvakrát za každé pololetí, z toho nejméně jednou ústně (četnost zkoušení musí být úměrná týdenní hodinové dotaci předmětu). Výjimku tvoří předměty výchovného charakteru (Tv,Hv,Vv, popř.PČ).

II. Chování

            Za věcnou správnost podkladů pro klasifikaci chování žáků zodpovídá třídní učitel. Třídní učitel může žákovi udělit napomenutí nebo důtku třídního učitele. Udělení důtky neprodleně oznámí řediteli školy. Ředitel školy může žákovi udělit ředitelskou důtku. Návrh na snížení známky z chování podává třídní učitel, o snížení známky z chování rozhoduje ředitel školy po projednání v pedagogické radě. Třídní učitel prokazatelným způsobem uvědomí zákonné zástupce o přijatých výchovných opatřeních k posílení kázně jejich dítěte.

Článek 6. - Klasifikace chování

            1. Výchovná opatření (pochvaly a jiná ocenění):

                        a) ústní

                        b) písemné - do notýsků, žákovských knížek, na vysvědčení

                                         - jinou formou (diplom, dopis, apod.)

            2. Opatření k posílení kázně:

                        a) napomenutí třídního učitele

                        b) důtka třídního učitele

                        c) důtka ředitele školy

            Opatření k posílení kázně předchází zpravidla snížené známce z chování. Za jeden přestupek lze udělit pouze jedno opatření (to musí reagovat okamžitě na prohřešek). Typ opatření se řídí závažností přestupku. Všechna výchovná opatření i opatření k posílení kázně se zapisují do katalogového listu žáka (záznamy jsou datovány a podepsány). Třídní učitel musí nejpozději do jednoho týdne prokazatelným způsobem vyrozumět zákonné zástupce žáka o udělení opatření dle bodu 2b,c.

Pozn.: Poznámka do notýsku či žákovské knížky není považována z tohoto pohledu za opatření k posílení kázně, ale pouze za sdělení rodičům o přestupku žáka proti řádu školy.

            Chování žáka se klasifikuje těmito stupni:

- velmi dobré -  1 - žák dodržuje pravidla řádu školy a neprohřešuje se proti obecně platné morálce

- uspokojivé  -   2 - žák poruší pravidla řádu školy:       a) větším přestupkem

                                                                       b) opakovaně menšími přestupky

                            nebo se proviní proti obecně platné morálce. Nebo se dopustí závažnějšího přestupku na                         úrovni přečinu v průběhu vyučování a akcí konaných školou.

- neuspokojivé -3-žák porušuje hrubě řád školy, prohřešuje se proti obecně platné morálce nebo se dopustil                     závažného přestupku, pro který by při dovršení věku 15 let, byl trestně odpovědný (na úrovni                     trestného činu)

Je nepřípustné zahrnovat chování žáka do klasifikace žáka z vyučovacího předmětu !

Článek 7. - Klasifikace prospěchu

1) Prospěch ve vyučovacích předmětech je klasifikován:

            a) pěti stupni ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

            b) pěti stupni ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření a

                        praktického zaměstnání

2) Použití slovního hodnocení:

a)      ovládnutí předepsaného učiva:        

- ovládá bezpečně

                                                           - ovládá

                                                           - v podstatě ovládá

                                                           - ovládá se značnými mezerami

                                                           - neovládá

            b) úroveň myšlení:                    - pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti

                                                           - uvažuje celkem samostatně

                                                           - menší samostatnost myšlení

                                                           - nesamostatné myšlení

                                                           - odpovídá nesprávně i na návodné otázky

            c) úroveň vyjadřování:               - výstižné, poměrně přesné

                                                           - celkem výstižné

                                                           - ne dost přesné

                                                           - vyjadřuje se s potížemi

                                                           - nesprávné i na návodné otázky

d) úroveň aplikace vědomostí:    - spolehlivě, uvědoměle užívá vědomosti a dovednosti,   

  pracuje samostatně, přesně a s jistotou

- dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se jen

  menších chyb

- s pomocí učitele řeší úkoly, překonává potíže a odstraňuje  

  chyby, jichž se dopouští

                                                           - dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

                                                           - praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele

            e) píle a zájem o učení:              - aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

                                                           - učí se svědomitě

                                                           - k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

                                                           - malý zájem o učení, potřebuje stále podněty

                                                           - pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

Článek 8. - Charakteristika stupňů prospěchu

1. Předměty s převahou teoretického zaměření:

            1 - výborný     - žák ovládá základní i rozšiřující učivo uceleně, přesně a úplně, pouze

s menšími nedostatky. Získané vědomosti a znalosti dovede samostatně prakticky uplatňovat

            2 - chvalitebný            - žák ovládá základní i rozšiřující učivo téměř úplně a přesně, je schopen

                                   samostatné práce a logického myšlení: projevují se nepřesnosti v ústním

a grafickém projevu i v praktické činnosti

            3 - dobrý         - žák ovládá alespoň základní učivo téměř úplně, nedostatky při ústním

a písemném projevu i praktických činnostech je schopen korigovat sám nebo

za pomocí učitele, je schopen  logického myšlení, i když se často mýlí

            4 - dostatečný - žák má potíže se zvládnutím základního učiva, je odkázán na pomoc učitele,

                                   je nesamostatný, v logice myšlení se vyskytují závažné chyby, nedostatky

v ústním a grafickém projevu i praktických činnostech napravuje pouze za

spolupráce s učitelem

            5 - nedostatečný-žák neovládá základní učivo, má závažné nedostatky v ústním a písemném

projevu i praktických činnostech, nemá snahu chyby a nedostatky odstranit ani

za pomoci učitele

2. Předměty s převahou výchovného a praktického zaměření:

            1 - výborný     - žák rozvíjí své osobní předpoklady, je velmi aktivní a samostatný, osvojené

 vědomosti, dovednosti a návyky tvořivě aplikuje, projevuje se výrazný zájem

 o daný             obor, případná absence talentu či jeho menší míra je nahrazena

 zájmem a pílí

            2 - chvalitebný            - žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný, rozvíjí své

                                   přirozené schopnosti, nedostatek talentu nahrazuje pílí, snaží se o rozvoj své

                                   osobnosti v dané oblasti, ale nevyužívá všech svých možností, jeho vědomosti

                                   a dovednosti mají občas chyby, umí je napravit

            3 - dobrý         - žák je v činnostech méně aktivní a tvořivý, jen minimálně rozvíjí své

                                   schopnosti, úkoly řeší s chybami, je málo pohotový a samostatný, dovednosti

                                   aplikuje s pomocí učitele

            4 - dostatečný - žák je v činnostech převážně pasivní, nedostatečně rozvíjí své schopnosti,

                                   úkoly řeší s častými chybami, své minimální vědomosti a dovednosti aplikuje

                                   jen s velkou pomocí učitele, projevuje velmi malou snahu a zájem

            5 - nedostatečný-žák je v činnostech pasivní, rozvoj jeho schopností je nedostatečný, své

                                   minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat ani s pomocí

                                   učitele, neprojevuje snahu ani zájem

Článek 9. - Opravné zkoušky

1. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník a kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
2. Učitel projedná s ředitelem opatření na pomoc při přípravě žáka k opravným zkouškám
3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl.
4. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
5. Opravné zkoušky se konají jako zkoušky komisionální poslední týden hlavních školních prázdnin.
6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

7.       Složení zkušební komise a termín opravných zkoušek stanoví ředitel školy a třídní učitel jej vyznačí na výpisu  z katalogového listu.

8. Povolení opravné zkoušky zaznamenává třídní učitel do třídního výkazu (katalogového listu žáka), po zkoušce zapíše její výsledek a vydá žákovi konečné vysvědčení.

9.       Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

10. Písemné protokoly  o průběhu komisionální zkoušky zakládá předseda zkušební komise k archivaci.

Článek 10. – Celkový prospěch

1. Celkový prospěch žáka je hodnocen:

     v prvním až devátém ročníku školy těmito stupni:

prospěl s vyznamenáním,

prospěl,

neprospěl.

   Žák je hodnocen stupněm:

a)      “prospěl s vyznamenáním“, není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než „chvalitebný“, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré;

b)      “prospěl“, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm    

       „nedostatečný“;

c)      “neprospěl“, je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm

„nedostatečný“.

   Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí  stupni:

 pracoval úspěšně

 pracoval.

2. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. 
3. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
4. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
5. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad.
6. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

Článek 11. Výstupní hodnocení

Na konci 1. pololetí posledního roku plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44 školského zákona.        V pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.

V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října.

Článek 12. – Postup do vyššího ročníku

1. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn.

2.       Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

Článek 13. - Vysvědčení

1.       Na vysvědčení se uvádí hodnocení chování žáka, celkové hodnocení z povinných a nepovinných předmětů, které žák navštěvoval. Hodnotí se práce v zájmových útvarech organizovaných školou a celkový prospěch.

2. Vysvědčení podepisuje třídní učitel a ředitel školy a opatřuje se úředním razítkem školy.
3. Druh tiskopisů vysvědčení a jejich působ vyplňování je zpravidla určován metodickým pokynem MŠMT.
4. Na konci 1. pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.

Článek 14. - Všeobecná ustanovení

1. Ostatní otázky, týkající se hodnocení a klasifikace žáků školy (neklasifikování, uvolňování z výuky, přezkušování, návštěva zájmových útvarů a nepovinných předmětů, zvláštní způsob plnění školní docházky, apod.) jsou stanoveny Zákonem č. 561/2004 Sb.
2. Zásady nabývají účinnost dnem 1. ledna 2005. Byly projednány na pedagogické radě dne

26. ledna 2005.

3. Tyto zásady jsou závazné pro všechny pedagogické pracovníky školy.

6.2.  Sebehodnocení

Žák se prostřednictvím učitelova hodnocení postupně učí, jaké jsou meze a perspektivy jeho výkonu, sféry jeho úspěchů a úspěšného uplatnění. Vyučující vytváří vhodné prostředí a příležitosti, aby žák mohl poučeně a objektivně hodnotit sebe a svoji práci. Oba názory jsou průběžně konfrontovány. Učitel a žák na konci klasifikačního období společně hodnotí průběh výkonů žáka tak, aby se shodli na výsledné známce. Autonomní hodnocení se nesmí stát prostředkem nátlaku na učitele. Cílem je ideální shoda obou hodnocení tak, aby byla pro žáka motivační do dalšího období.

6.3. Autoevaluace školy a její evaluační činnost

Autoevaluace – vnitřní hodnocení školy napomáhá ke zkvalitnění a zefektivnění vzdělávání a výchovy ve  škole.  Vnitřní hodnocení školy stanoví § 11 a  §12 zákona č.561/2004 Sb. (školský zákon) a Vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy.

6.3.1. Oblasti autoevaluace

-          materiální, technické, ekonomické, hygienické a další podmínky ke vzdělávání

-          průběh vzdělávání

-          školní klima a vzájemné vztahy s rodiči a místní komunitou

-          výsledky vzdělávání

-          řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických

pracovníků

-          soulad realizovaného školního vzdělávacího programu s rámcovým vzdělávacím

programem pro základní vzdělávání

6.3.2. Cíle a kritéria autoevaluace

      Cílem autoevaluace školy je zjistit aktuální informace o stavu školy a tím získat podklady pro plánování a realizaci dalšího rozvoje školy.

Kritéria autoevaluace jsou stanovována pro jednotlivé dílčí cíle, které si škola stanovuje na každý školní rok (jsou stanoveny v rámcovém plánu práce pro každý školní rok). Škola se zaměří zejména na zvýšení kvality výchovného poradenství, na zvýšení podílu zapojených rodičů do řešení problémů školy, na rozšíření nabídky zájmových kroužků a tím následnému zvýšení počtu přespolních žáků, apod.

6.3.3. Nástroje autoevaluace

-          rozbor dokumentace školy

-          rozhovory s učiteli, rodiči

-          dotazníky pro rodiče, žáky a učitele

-          srovnávací prověrky, dovednostní testy

-          hospitace a následné hodnocení práce učitelů vedením školy

6.3.4. Časové rozvržení autoevaluačních činností

-          hospitační činnost (v průběhu celého škol. roku)

-          sebehodnocení práce učitelů a hodnocení ředitelem školy za minulý školní rok (začátek škol.

roku)

-          projednání struktury vlastního hodnocení školy s pedagogickou radou (§ 9 vyhlášky č.15/2005

Sb.) (do konce září)

-          projednání vlastního hodnocení školy v pedagogické radě za minulý školní rok (do konce

října)

-          dovednostní testy žáků - Kalibro (podzim), Cermat (březen), povinně na konci 3., 5. a 9.

ročníku

-          mapa školy – Scio (dle potřeby)

-          srovnávací prověrky (průběžně celý škol. rok)

-          průběžně: rozhovory s učiteli a žáky, výstupy z jednání školské rady 

         PRVOUKA

          Charakteristika vyučovacího předmětu

          Prvouka je vyučovací předmět 1. – 3. ročníku, ve kterém  žáci získávají znalosti  ze  vzdělávací oblasti

          Člověk a jeho svět, který je členěn do pěti tématických okruhů:

-                              Místo, kde žijeme

-                              Lidé kolem nás

-                              Lidé a čas

-                              Rozmanitost přírody

-                              Člověk a jeho zdraví

            V 1. a 2. ročníku se vyučuje 2 hodiny týdně, ve 3. ročníku 3 hodiny týdně. V tomto období si žák utváří prvotní ucelený obraz světa, důraz je kladen na pozorování a pojmenování věcí, jevů, dějů a na jejich vzájemné vztahy. Charakter předmětu je prožitkový, žák si plněji uvědomuje sám sebe, poznává nejbližší okolí, uvědomuje si důsledky lidské činnosti. Začíná  vnímat místně a časově vzdálenější osoby a jevy.

               Všímá si podstatných stránek a krásy lidských výtvorů a přírodních jevů. Získávání vědomostí v této vzdělávací oblasti je propojeno s reálným životem, s praktickou zkušeností žáků, příkladem rodičů a s osobním příkladem učitelů.

            V období 1. – 3. ročníku získá žák tyto kompetence:

           Kompetence k učení:

-          začíná poznávat smysl a cíl učení, učí se posoudit vlastní pokrok a začíná si uvědomovat překážky bránící v učení

-     samostatně pozoruje jednoduché úkazy a pod vedením učitele experimentuje, získané výsledky porovnává a vyvozuje závěry pro další

využití

-                              začíná si uvědomovat souvislosti a začíná si utvářet první komplexnější pohled na přírodní, společenské a kulturní jevy

-                              s pomocí učitele vyhledává a třídí jednoduché informace

           Kompetence k řešení problémů

-                              začíná si uvědomovat některé problémové situace ve škole i mimo ni a začíná přemýšlet o   

      nesrovnalostech a jejich příčinách

-                              s pomocí učitele nachází shodné a odlišné znaky, získané vědomosti využívá k řešení

      přiměřených problémů a ověřuje prakticky správnost řešení

-                              začíná využívat různých informačních zdrojů

           Kompetence komunikativní

-                              formuluje a vyjadřuje myšlenky týkajících se osvojovaných témat

-                              je veden k vyjádření názorů v logickém sledu

-                              je veden k samostatnému vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní

      komunikaci

-                              ve vztahu k sobě a okolí vyjadřuje pozitivně své city, myšlenky a názory

            Kompetence sociální a personální

-                              učí se pracovat efektivně ve skupinách

-                              jsou vedeni k respektování názorů druhých žáků

-                              učí se diskutovat a věcně argumentovat

-                              pedagog vede žáky k oceňování přínosů

            Kompetence občanské

-                              vede žáky k respektování určitého řádu a pravidel

-                              učitel vede žáky k utváření ohleduplného vztahu k přírodě a kulturním památkám

-                              je veden k odmítání fyzického násilí a hrubého jednání

            Kompetence pracovní

-                              při praktických činnostech začíná dbát na bezpečnost a zdraví druhých osob

-                              začíná rozlišovat jednoduché dostupné materiály

-                              pod vedením učitele používá jednoduché nástroje

-                              vnímá neuceleně technický rozvoj a s ním spojené možnosti

-                              využívá počítačovou techniku v oblasti her

1          

Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A JEHO SVĚT

Vyučovací  předmět: Prvouka

Ročník: 1.

Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A JEHO SVĚT

Vyučovací  předmět: Prvouka

Ročník: 2.

Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A JEHO SVĚT

Vyučovací  předmět: Prvouka

Ročník: 3.

2            

3          PŘÍRODOVĚDA

3.1      Charakteristika vyučovacího předmětu

4           Obsahové, časové a organizační vymezení

            Vyučovací předmět má časovou dotaci 2 hodiny týdně. Realizuje se ve 4. a 5. ročníku. Navazuje na předmět prvouka, který se vyučuje v 1. až 3. ročníku. Výuka probíhá v učebně a v terénu (v rámci přímého pozorování přírody).

            V přírodovědě žáci poznávají rozdíly mezi živou a neživou přírodou, podmínky života na Zemi, výjimečnost člověka. V 5. ročníku učivo vrcholí poznatky o vesmíru, o naší zemi jako součásti vesmíru a odpovědnosti lidí za udržení životních podmínek na Zemi.

            Důraz je kladen na aktivní činnosti, přímé pozorování, jednoduché pokusy. Opírá se o názorný materiál, obrazy, filmy, vycházky, exkurze, sběr materiálu, návštěvy muzeí atd. Využívá aktivity žáků k podnícení zájmu na cestě za dobrodružstvím poznávání.

            Předmět Přírodověda je součástí vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, který je rozčleněn do pěti tematických okruhů.

Místo kde žijeme – žáci poznávají přírodu ve svém okolí, regionu, na základě poznávání svého okolí, vztahů a souvislostí v něm se učí chápat organizaci života v obci a společnosti. Důraz je kladen na dopravní výchovu, praktické poznávání místních a regionálních skutečností a na utváření přímých zkušeností žáků.

Lidé kolem nás – žáci si uvědomují své postavení v rodině a ve škole, seznamují se  svými právy a povinnostmi. Postupně si osvojují a upevňují základy vhodného chování a jednání mezi lidmi, uvědomují si význam a podstatu tolerance, pomoci a solidarity mezi lidmi, vzájemné úcty, snášenlivosti a rovného postavení mužů a žen.

Lidé a čas – žáci se učí pracovat s časovými údaji (minulost, přítomnost, budoucnost) a kalendářem. Učí se orientovat v dějích a v čase.Podstatou tématického okruhu je vyvolat u žáků zájem o minulost, o kulturní bohatství regionu i celé země. Vychází se od nejznáměji událostí v obci a regionu a postupuje se k nejdůležitějším okamžikům v historii naší země. 

Rozmanitost přírody – žáci objevují propojenost a závislost živé a neživé přírody, uvědomují si odpovědnost lidí za ochranu přírody. Jsou vedení k tomu, aby si uvědomili, že Země a život na ni tvoří jeden nedílný celek, ve kterém jsou všechny hlavní děje ve vzájemném souladu a rovnováze, kterou může člověk snadno narušit a velmi obtížně obnovovat. 

Člověk a jeho zdraví – prostřednictvím poznávání svého těla žáci nastupují cestu k sebepoznání a sebepojetí, uvědomují si osobní zodpovědnost za své zdraví.Získávají základní poučení o zdraví a nemocech, o zdravotní prevenci i první pomoci a o bezpečném chování v různých životních situacích, včetně mimořádných událostí, které ohrožují zdraví jedinců i celých skupin obyvatel.

Součástí výuky je kurz dopravní výchovy.

Předmětem prolínají tato průřezová témata: EV, OSV, VDO.

Výchovné a vzdělávací postupy, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí:

Kompetence k učení   

–    učitel vede žáky k správnému užívání termínů a symbolů

-          žáci se učí pozorovat přírodu, zaznamenávat a hodnotit výsledky svého pozorování

-          žáci se učí vyhledávat v různých pramenech potřebné informace týkající se učiva přírodovědy

-          žáci se učí provádět jednoduché pokusy a jejich výsledky využívat k ověření vlastností přírodnin

Kompetence k řešení problémů

-          žáci se učí rozvíjet důvěru ve vlastní schopnosti

-          žáci si uvědomují zodpovědnost za své činy

-          učitel předkládá žákům náměty k samostatnému uvažování a řešení problémů ohledně přírody

5           Kompetence komunikativní

-          žáci se učí srozumitelně vyjadřovat své myšlenky a názory týkající se ochrany životního prostředí

-          žáci se učí vyslechnout delší a ucelenější výklad

-          žáci se učí pracovat s textem a jsou vedeni k jeho správné reprodukci

-          žáci využívají informační a komunikační prostředky pro podporu argumentace svých názorů

6           Kompetence sociální a personální

-          žáci se učí spolupracovat ve skupině

-          žák přispívá k dobrým vztahům ve skupině na základě ohleduplnosti a respektu

-          učitel se zajímá o náměty, názory a zkušenosti žáků

-          učitel umožňuje každému žákovi zažít úspěch

7           Kompetence občanské

-          učitel buduje u žáků ohleduplný vztah k přírodě se zvláštním zřetelem ke krajině a přírodě svého domova

-          žák se učí vnímat hodnoty zdraví v životě člověka a osvojuje si způsoby chování jimiž může své zdraví upevňovat

-          žák se učí předcházet osobnímu ohrožení (šikana, týrání, sexuální obtěžování)

-          žák si je vědom svých práv a povinností ve škole a v rodině, učí se tolerantnímu chování

-          žák uplatňuje dopravní znalosti a dovednosti jako cyklista a chodec

-          žák si uvědomuje nutnost kázně a dodržování pokynů v případě obecného ohrožení

8           Kompetence pracovní

-          učitel pěstuje u žáků pozitivní vztah k práci a dobré pracovní návyky, dodržování vymezených pravidel

-          učitel motivuje žáky k aktivnímu zapojení při práci ve skupinách

-          učitel vede žáky ke správnému využívání pracovních pomůcek (encyklopedie, jednoduché klíče, atlasy, atd.)

9            

10        

11        

12     Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A JEHO SVĚT

Vyučovací předmět: Přírodověda

Ročník: 4.

13     Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A JEHO SVĚT

Vyučovací předmět: Přírodověda

Ročník: 5.