|

Sbor dobrovolných hasičů

Rovensko
pod Troskami je milé město, s cennou historií, ke které můžeme hrdě
připočíst i činnost hasičského sboru.
Když
se ohlédneme za obdobím několika generací, časem, vyplněným navýsost
prospěšnou prácí našich hasičů. Za těch 120 let se vystřídaly generace
bratrů a sester, kteří se rozhodli konat a udělat něco pro veřejnost
a své město.
S
myšlenkou založit sbor hasičů v Rovensku přišli pánové Karel Sněhulka
a František Kasan. Vzpomeňme a nezapomeňme jména těchto lidí, kteří
byli vpravdě průkopníky. Zakladatelé a první dobrovolníci museli mít
dost síly, aby pro svou myšlenku získali i ostatní a nápad uvedli v život.
Založili
životaschopné, nesmírně odolné sdružení, partu lidí, kteří vydrželi
ve sboru většinu svého života a tuto ochotu dělat něco pro druhé předávali
svým dětem i sousedům.
Vzpomeňme
dále těch prvních, jako Strnad, Zikmund, Bubák, Šimon, Šprdlík, Holán,
Burza, Čapek, Pšenička, Hloušek a Tondl. Byla to doba úplně jiná, než
ta dnešní, ale také v ní žili velmi schopní lidé. Nezapomínejme,
že v roce 1882, kdy byl sbor hasičů v Rovensku založen, nebyl
elektrický proud, telefon či automobil, dokonce tady nebylo ani nádraží.
Byli jsme součástí Rakousko uherské monarchie.
První
valná hromada rovenských hasičů se konala 4. června 1882, kdy byl zvolen
první velitel, bratr František Kasan. A hned tady bylo usneseno, že
hasiči budou mít pravidelná cvičení, a to každé pondělí o 7. hodině
večerní. Tradice pravidelných a potřebných cvičení zůstala dodnes.
Technika
na počátku byla více než skromná. Čtyřkolová ruční stříkačka na koňský
potah, pár kbelíků a žebříky.
Ale
začali s chutí!
Poprvé
vyjížděli rovenští hasiči k požáru 5. března 1883, kdy hořely domy
v ulici z náměstí dolů.
Hned
na počátku dbali hasiči kromě svých povinností o čilý společenský život.
První hasičský ples se konal téhož roku. Konaly se společné výlety a
chodilo se zásadně pěšky. V bohaté kulturní i společenské činnosti
pokračujeme dodnes, včetně radostné starosti o děti, adepty hasičské
dovednosti.
Vždy
bylo dbáno o uctění tradic, bylo řádně slaveno 20 let trvání sboru.
Při padesátém se v roce 1932 konal v Rovensku župní sjezd,
kterého se účastnilo přes 30 hasičských sborů a přes půl tisíce hasičů.
V roce
1932 byla zároveň hasičům předána motorová stříkačka zn. Stratílek,
na jejíž pořízení přispělo město, hasiči a občané dobrovolnou sbírkou.
Stratílek je funkční dodnes.
V roce
1888 se stalo Rovensko hlavním sídlem Loumovy župy, která zahrnovala
Troseckou a Kozákovskou oblast. Velmi si vážíme praporu, který byl po
smrti velitele župy bratra Fr.Loumy ponechán rovenským hasičům.
Členové
sboru vždy až do dnešní doby dbali na společenský a kulturní život.
Každoročně s výjimkou válek je od roku 1882 pořádán hasičský ples.
Hasiči nejen že měli na starosti oheň. Pracovali na brigádách, měli
vlastní kapelu, hráli divadlo, pomáhali při výstavbě školky i zdravotního
střediska, zavlažovali pole, byli aktivní při odhalování pomníků obětem
války. Usilovně pracovali na stavbě zbrojnice. Nikdy nezapomenou doprovodit
svého člena při jeho poslední cestě, blahopřejí při životních jubileích,
jsou mezi gratulanty na svatbách svých členů. Pomáhají při prázdninových
táborech dětí. Jsou to desítky činností, které vykonávají bratři a sestry
ve svém volném čase.
O
tom všem Vám můžeme dnes říci také proto, že hasiči vždy měli a mají
pečlivé kronikáře, kteří zaznamenávají všechny důležité události z našeho
života, doložené i množstvím fotografií.
Jsme
sbor dobrovolných hasičů, ale ani název nezůstal ušetřen vlivu společensko
politických změn. Za války jsme byli Hasičský sbor v šedesátých
letech jsme byli Československý svaz požární ochrany. Dnes jsme zase
hrdi na svůj původní název, ten nejsprávnější: Sbor dobrovolných hasičů.
Členská
základna se pohybovala od původních sotva dvaceti postupně na 40, 60
i 80 členů. Aktivně, zejména v padesátých letech začaly pracovat
ženy a daří se nám do svých řad získávat ty nejmenší, už od 6.let. Když
jsme slavili 100 let, sbor měl 129 členů. V současné době máme
112 členů, z toho 56 mužů, 34 žen a 21 dětí. Těší nás, že se daří
získávat do našich řad mládež, protože ta je zárukou životaschopnosti
hasičů do dalších let. Budou našimi pokračovateli.
Nezůstali
jsme stranou ani co se týká politického života. Z našich řad byli
zvoleni představitelé města Rovenska.
Když
uvážíme,
s čím rovenští hasiči začínali v roce 1882, s dřevěnou
ruční stříkačkou, kbelíky a žebříky. Na poplach se mohlo zvonit zvony,
či volat a troubit. K požáru se běželo pěšky.
Postupně
s vymoženostmi doby jsme byli vybaveni lépe. Přišla cenná motorová
stříkačka Stratílek. Máme k dispozici cisternu CAS32, AVIA DVS12,
radiostanice, kalové a plovoucí čerpadlo, elektrocentrálu a jiné technické
prostředky.Technika současná i historická je umístěna v prostorách
naší požární zbrojnice, která byla vybudována za dva roky, v roce 1959.
Hasiči a rovenští občané na ni odpracovali přes 18 tisíc brigádnických
hodin. Zbrojnice byla nedávno zvýšena o podkroví, je v ní zaveden
plyn, jsou tu pěkné byty i klubovna pro schůze.
Požáry:
Ten
první hasili rovenští hasiči 5. března 1883. Za 120 let bylo ohňů dost
a dost. Přibyly práce při povodních či hořeních lesa. Hasili jsme oheň
na Štědrý den, na Silvestra i 1. apríla. Hodnoty zachráněných majetků
by dosáhli astronomické výše.
K tomu,
aby technika dobře sloužila, a hasiči byli maximálně platní v případě
ohně, je po celou dobu sboru pamatováno na pravidelná cvičení, jejichž
součástí jsou i soutěže. V soutěžích měří hasiči své síly, dovednosti
a rychlost zásahu. Reprezentujeme tím svou činnost a své město.
Těch
120 let je dlouhá doba. Hasiči v Rovensku začínali za císaře pána,
vydrželi přes obě světové války, první republiku, socialismus až do
dnešní doby. My sbor dobrovolných hasičů v Rovensku, věříme, že
naše práce je užitečná, prospěšná, a že v ní budou pokračovat další
generace, a že i my jsme mohli a můžeme svou činností pomoci ku prospěchu
města a nás všech.
Zakladatelé
sboru si dali do vínku krásné heslo: Vše
pro vlast a bližního svého.
|